Sjezdovky:
Ráno jsme vyjeli těsně před devátou a modrá čtyřka vypadala už jako
po půl dni ježdění. Nechce se mi věřit, že toto zvládli lyžaři za půl
hodiny. Spíš to bylo po večerním lyžování už bez úpravy. Tak jsme
přejeli na Bubákov. Zde jsme byli docela mile překvapeni, protože zdejší
sjezdovky byly na současné počasí docela slušně upraveny a opravdu
člověk nemohl při teplotách minulý týden očekávat něco lepšího.
Přejezd na Žalý přes 4 byl trochu obtížnější, ale ještě to šlo.
Ovšem na Žalým to bylo pro nás tedy velké zklamání. Sjezdovka č. 1 v
horní části dost rozježděná a také ne moc upravená a místy vydřená.
Dolní část díky snowboardovým závodům plná a o to ještě více s
boulema a pro ježdění nic moc. Přejezd zátky na Bubákov přes modrou
trojku se ukázal jako nejblbější nápad dne. Ta sjezdovka měla být už
zavřená, protože jsou zde opravdu místa beze sněhu a bordel, a místy jen
malý pruh sněhu. To se sjezdovkou nemělo nic společného. Vrátili jsme se
zpátky na Bubákov a celý zbytek dne zůstali zde. Díky menšímu množství
lidí bylo odpolední lyžování v pohodě.
Sněhové podmínky:
Deště minulý týden sjezdovkám daly zabrat a sníh byl mokrý, těžký,
místy (ale výjimečně) vydřená místa (krom spojky 3, která je spíše
beze sněhu), ale v rámci počasí ještě docela dobré.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Dvě lanovky, kotva a poma. Myslím, že zde není moc co vytknout, na takto
malé středisko.
Zalidněnost:
Vzhledem k neděli a počasí zalidněnost na Bubákově až na pár kurzů
menší, odpoledne minimální. Na lanovku se čekalo na Bubákově maximálně
minutu, po 12. hodině vůbec. Na Žalým jen díky závodům lidí trochu
více, ale fronty taktéž minimální, spíše žádné.
Občerstvení a aprés-ski:
Zvítězila klasika v Johannově boudě a dnes poprvé skoro prázdno.
Doprava do střediska a parkování:
Výborná věc, za kterou vždy dostanou Herlíkovice plus, je cena a hlavně
doprava skibusem z Prahy za rozumnou cenu. Ostatní střediska se mají co učit
a zákazníky asi tolik nepotřebují.