Sjezdovky:
První dvě hodiny lyžování (8 až 10 hod.) byly perfektní. Výborné
sněhové podmínky, výborně upravená sjezdovka a zajímavý terén. Později
se na nejprudší části svahu dělaly boule a plotny, ale jinak sjezdovka i na
množství lidí poměrně držela.
Sněhové podmínky:
Sněhové podmínky na začátek sezony perfektní. Den před tím napadlo
asi 20 cm prašanu, takže pohádka.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Kdo navštívil Harrachov, ví, že zde jsou pouze obstarožní
čtyřsedačky s pojízdným pásem. Cesta nahoru trvá tak poměrně dlouho.
Bohužel se v poslední době nedá vzhledem k majetkoprávním vztahům
očekávat nějaké zlepšení. Upřímně si ani nedovedu představit, že by
se zkapacitnila hlavní lanovka, jelikož je k ní pouze jedna sjezdovka, která
má i nyní velké problémy ve špičkách pojmout množství lidí.
Zalidněnost:
Po 10. hodině to bylo opravdu lyžařské peklo. Na hezký oblouk jste mohli
zapomenout, protože jste se pouze snažili vyhýbat jiným lyžařům a celé
to připomínalo velké mraveniště. Jak jsem se dozvěděl na lanovce, tak to
bylo částečně způsobené tím, že se na Tanvaldském špičáku rozbila
lanovka, a tak se značná část lyžařů přemístila právě sem.
Občerstvení a aprés-ski:
Pivo a párek na konci lanovky nemělo chybu a krásný výhled k tomu.
Vzhledem k otevření sezony byla možnost testování lyži a pódium s
možností kulturního vyžití, které bylo o moc lepší než přeplněné
lyžování.
Doprava do střediska a parkování:
Z Prahy byla celá cesta prosolena a jen mokrá.