Sjezdovky:
Sjezdovek je ve středisku velký výběr, bohužel vzhledem k úbytku sněhu
jich bylo použitelných méně, než je oficiálně uvedeno. Třeba
Superturistická byla sice urolbována, ale ve spodní části velmi hrbolatá,
s hrudkami a místy vydřenou hlínou. V nejlepší kondici byla dnes asi
Turistická, hlavně v horní části, spodní byla hodně ledovatá. Ještě
horší to bylo na jinak suprové Víťově, z té se stal takový jeden velký
ledovec, už po první jízdě, kterou jsme po ní absolvovali, jsme věděli,
že to nebude to „pravé ořechové“ . Povrch hodně tvrdý a již v půl
deváté se začaly odhrnovat ledové plotny.
Sněhové podmínky:
Přírodního sněhu je v okolí již pomálu, technického na sjezdovkách
ho mohlo být tak max. 30 až 40 cm, konečně se však může zasněžovat a
příroda má v týdnu výrazně pomoci, snad už bude zase líp.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Jezdila všechna přepravní zařízení, též fungovalo veškeré
občerstvení a určitě i školičky a půjčovny, ty jsme ale nevyužili.
Zalidněnost:
Neděle, sluníčko, mrazivo a polské prázdniny. Vražedná kombinace.
Ledový povrch na Víťově sjezdovce lidi trochu protřídil, takže tu
zůstali jen ti s ostrými hranami, odvahou a psychicky odolní. A ti, kteří
neradi trčí ve frontách – tedy i my. Po desáté hodině jsme radši jsme
lyžovali už jen zde a zvolili raději ježdění na pomě, která je tu ale
pěkně svižná a na které byly fronty minimální, než si „vozit zadek“
na sedačce, ale na to svezení si hezky postát.
Občerstvení a aprés-ski:
Ve středisku se nachází dostatek občerstvovacích stanic, dnes jsme
zavrhli restauraci proslulou Hermína a raději jsme se najedli v klidu ve
spodním kiosku u dolní stanice obecních vleků. Zde je klasický výběr
jídel rychlého občerstvení. Ceny přiměřené.
Doprava do střediska a parkování:
Dojezd bez problémů, suchá, vymrzlá silnice. Poslední 2 km se jede po
uzoučké silničce, která byla v létě opravena a již není samá díra.
Zato na všech parkovištích je to dost tankodrom. Přijeli jsme brzo, takže
jsme měli i luxusní místečko kousek od kasy.