Sjezdovky:
Otevřené sjezdovky byly oficiálně podle webu téměř všechny, snad až
na Potůček a snowpark, ale například po Prdecké a po Superturistické se v
sobotu jezdit nedalo vůbec (neupravené) a v neděli jsem po urolbované
spodní části Superturistické sjela jen jednou a bohatě mi to stačilo a asi
i nějaké neslušné slovo ze mě vypadlo. Jinak jsme po většinu času
jezdili po naší oblíbené Víťově a v sobotu jsme na ní vydrželi v
bezmezném nadšení až do 15. hodiny. (A to jsme začínali už v 8:15). V
neděli jsme tu byli jen dopoledne a ve dvanáct jsem byla ráda, že končíme
a ve zdraví jsme to přežili.
Sněhové podmínky:
Přestože se oba dny lyžovalo jen na zbylém technickém sněhu, musím
říct, že jsem si už dlouho nezalyžovala tak pěkně jako v sobotu! S
čerstvě nabroušenými hranami byla radost vykrajovat carvingové oblouky po
nádherně tvrdé, ale nezáludné sjezdovce, která vydržela v perfektní
kondici po celý den. Bohužel větší mráz v noci ze soboty na neděli se
podepsal na zhoršení podmínek – sjezdovka byla ještě tvrdší a bohužel
se na mnoha místech utvořily ledové plotny. A to byla pro mě konečná – z
pudu sebezáchovy jsem přešla do smýkavého oblouku a jak říká můj syn,
začala jsem jezdit takzvaně „na mamku“. Ale i on v sobotu svištěl jak
drak a v neděli poněkud zbystřel a zpomalil.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Od loňského roku došlo k jedné změně – vedle Hermíny vyrostla nová
budova, kde jsou pokladny a nové, čisté a teplé záchody. Konečně!
Zalidněnost:
V sobotu asi spoustu lidí odradilo hlášené horší počasí – ráno
opravdu bylo zataženo, ale před polednem se ukázalo sluníčko, které
vydrželo svítit po zbytek dne! Nedělní azuro už od rána vytáhlo do hor
daleko více lidí. Fronta se však tvořila hlavně na sedačce, která byla v
neděli výrazně větší, na rychlopomě byly oba dny snesitelné, rychle
odsýpající, nárazové minifronty. Kotva bez čekání.
Občerstvení a aprés-ski:
Oba dva dny jsme se občerstvili ve spodním kiosku v obecní části –
klasika: párky a polévka. V sobotu navíc dvojnásobné vafle s čokoládou.
To byla pomyslná třešnička na vydařeném lyžařském superdni.
Doprava do střediska a parkování:
Cesta do střediska po oba dva dny naprosto bezproblémová. Až napadne
sníh, bude hůř. Tentokrát jsem serpentýny z Plav mohla kroužit rychle a
skoro poslepu. V sobotu jsme parkovali u sedačky, v neděli jsme zůstali na
spodním parkovišti. Oba dva dny jsme přijeli mezi prvními, na osmou
hodinu.