Sjezdovky:
Pro sportovně laděné lyžaře skvělá černá sjezdovka z vrcholu Ciampac
dolů do Alba di Canazei. Pokud se na ni někdo necítí a chce si užívat
vrcholné partie Ciampacu, zpět dolů do Alby může kabinou, ale je to škoda.
V areálu Belveder množství červených, širokých, sluncem zalitých
sjezdovek, kde budete mít místy sjezdovku jen pro sebe.
Vrchol Ciampacu opět skvělé červené směrem do Alby, nebo dlouhé,pestré
červené či černé do dalšího údolí až do vesnice Pozza di Fassa. Tenhle
sjezd rozhodně stojí za to.
Modrých sjezdovek tady mnoho není, ale červené jsou takového charakteru,
že je zvládnou i začátečníci a rodiny s dětmi.
Sněhové podmínky:
Vynikajicí. Dlouho nebylo v Dolomitech tolik sněhu, takže se bez obtíží
dostanete na přírodním sněhu i do nejnižších pater. Jinak zde funguje
dokonale systém zasněžování, není potřeba se tedy obávat, že by se v
této části hor nelyžovalo.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Obří kabina na Belvedere z Alba di Canazei, která funguje třetí sezonu.
Podobná kabina z Canazei a Campitella. U těch se ale tvoří ráno fronty,
rozhodně se tedy vyplatí přijet do Alby.
Dále několik kabinek pro 10 lyžařů a sedačky, často s bublinou. Vše
pohodlné, dostatečně konfortní. Vleky zde prakticky nejsou, nebo jsme je
nikdy nevyužívali.
Zalidněnost:
Lyžařů tak akorát, abyste se nebáli, že jste na to úplně sami a
zároveň měli dost prostoru to pěkně rozbalit.
Občerstvení a aprés-ski:
Restaurace, bary, hospůdky na každém svahu. Hlady ani žízní zde
rozhodně trpět nemusíte. Oblíbený aperol na sluníčku chutná nejlépe,
já osobně se do Itálie vždy nejvíce těším na kafe. Cena za kávu 1,20
euro, většina nápojů 5 euro. Jídlo od 8 euro za obyčejné špagety s
rajčatovou šťávou, polévku či párek po 15 euro za hlavní jídla s porcí
masa. To by se pak ale člověk již nehnul.
Doprava do střediska a parkování:
Velká záchytná parkoviště, za která se platí 5 euro za den. Nemá
smysl hledat někde místo v zapadlých uličkách, prostě to tak berte.
Italové velmi dobře ví, že si mohou za to, co nabízí, nechat slušně
zaplatit a stejně lyžaři přijedou.
Tam jsme jeli z Plzně přes Val Gardenu, zpátky před Cavalese. Přes Calavese
je možná o něco menší převýšení, ale je to o 40 kilometrů delší. A
cestou je řezník Martin Speck. 