Val di Fassa Carezza

Val di Fassa Carezza - lyžování

Lyžařská nabídka údolí Val di Fassa je rozporcovaná do několika areálů, propojených lanovkami a skibusy – nejnavštěvovanějším je Belvedere Col Rodella nad městečky Canazei a Campitello, o něco klidnější pak houpačka Ciampac Buffaure s nástupními místy v Albě a Pozza di Fassa, klidným a rodinným areálem je Ciampedie nad Vigo di Fassa zcela stranou ležící pohodový rodinný areál v průsmyku Carezza. Největší areály Belvedere a Col Rodella, přimknuté k masivu Sella, jsou přímo napojeny na okruh Sella Rondy s celkem 500 km sjezdovek. Zbývající menší a zvláště ty osamocené areály mají zase výhodu v podobě slabší návštěvnosti a pohodovějšího tempa lyžování.

Belvedere je přehledná horská kotlina se strmými okraji a plošším dnem, vystlaná sjezdovkami, jimž dominují zplanýrované červené dálnice s minimem terénních zlomů. Tratě se na severním svahu průběžně slévají a zase rozdělují do četných variant a nakonec míří dvěma hlavními směry – jednak k mezistanici Pecol, kam přijíždí lanovka z Canazei, a jednak směrem na protilehlý areál Col Rodella. Kabinkou z Canazei, v ranní špičce značně přetíženou, se mnozí vrací odpoledne i zpět, protože sjezdovka do údolí končí už na okraji města a zbytek se musí dojít pěšky.
I po protilehlých, jižních svazích areálu Col Rodella stékají červeně značené sjezdovky, přičemž sjezd do údolního Campitella, odkud vyjíždí visutá kabina, žádný nevede. Sjezdovky se z dvouapůltisícového vrcholku Col Rodella rozlévají a slévají v podstatě po celé šíři svahu, takže spíš než jednotlivé tratě vnímáte jedno velké lyžařské letiště. Kromě těchto tratí, rolujících přímo po „červené“ spádnici, podél nichž stoupají dvě pomalé 4sedačky, svahem ve spodní třetině křižuje ještě rušná tranzitní „sellarondová“ trasa, směřující od Passo Sella směrem na protilehlý Belvedere. Trasa okružního safari Sella Ronda se samozřejmě projevuje zvýšenou rušností u lanovek a na sjezdovkách i na Belvederu. Lyžování rámuje kýčovitě pohlednicové panorama od Sasso Lunga přes Sellu až po Marmoladu.
Od sezóny 2015/16 je vrchol Col dei Rossi zpřístupněn i z údolní vesničky Alba di Canazei novou 100místnou kabinou, která jednak propojuje Belvedere s protilehlým areálem Ciampac, jednak ulevuje chronicky přetížené přístupové kabince z Canazei. Nově je od sezóny 2020/21 přestupní stanice na Col dei Rossi dostupná nejen stejnojmennou kyvadlovou kabinou, ale i novou 6sedačkou Kristiania, což zpříjemní odpolední návrat do údolní Alby.

Nad průsmykem Pordoi se vypíná panoramatický vrcholek Sass Pordoi, zpřístupněný kabinovou lanovkou, s výhledem na půlku Dolomit – zejména ale na Marmoladu a Sasso Lungo. Zpět sice nevede žádná sjezdovka, zato nezapomenutelný freeride dramaticky vyhlížejícím, ale prostorným a ne až tak náročným kuloárem. Od nejbližších sjezdovek se musí ke stanici lanovky na Sass Pordoi dojít 300 m pěšky, odjet se ale dá bezproblémově přímo ke sjezdovkám pod Belvederem.

Z Ciampacu se do Alby vine lesem výrazná, lehce klikatá a poměrně náročná černá trať , v horním bezlesém patře areálu se pak vlní nenáročné červené se dvěma sedačkami. Černá Pista del Bosco začíná hned v úvodu nejstrmějším úsekem kolem malé skalky (má i mírnější objížďkovou variantu), načež v několika „sytě červených“ stupních pokračuje do údolí – nemá žádnou hluchou pasáž a naopak ani žádnou příliš náročnou, původně ostřejší terénní zlomy byly nově zaobleny a celá trať rozšířena. Horní patro spočívá v typické horské kotlině se strmými okraji a plochým dnem – hlavní červená má příjemně svižnou první polovinu, pak už jde v podstatě o plochý setrvačný dojezd.
Z vrcholového bodu vede pustým údolím spojovací sjezdovka na úpatí vrcholku Buffaure, z něhož stékají slunečné příjemně červené „jednohubky“ do mezistanice, jejíž okolí je už plošší. Sjezd do údolního městečka Pozza nejprve traverzuje a pak se dělí na červenou a novou černou variantu – černá Vulcano míří přímo, je širokou a ve střední části i poctivě strmou dálnicí, velkým obloukem ji obíhá dlouhá a v závěru i rovinatá červená trať.

Z Viga vede visutá kabina do malého a milého rodinného areálku Ciampedie, zvaného též Catinaccio, který je usazen přímo pod ohromnými věžemi dolomitské skupiny Rosengarten/Ca­tinaccio. Přímo na plochém vrcholku se sluní cvičná sjezdovka a velké dětské hřiště se sněžným kolotočem, houpačkami i trampolínou. Na malé rodinné středisko má i překvapivě dosti černou sjezdovku Alberto Tomba, kterou typický zdejší návštěvník velkým obloukem objíždí – po modré nebo červené variantě. Dlouho bez omrzení se dá „točit“ expresní 4sedačka s bublinou Pra Martin – kromě černého Tomby ji obtéká červená Pra Martin, příjemná trať s širokým svižným nájezdem, zpestřeným terénními hupy, po němž přijde zúžení, šikana a nakonec široký, konstantně skloněný svah, a pak ještě lehká okružní modrá Cigolade. Návratová červená sjezdovka do Viga je plnohodnotnou dlouhou a velmi příjemnou tratí i pro opakované jízdy – vzhůru vás odveze visutá kabina. Dvěma 4sedačkami je areál zpřístupněn i ze sousední vesničky Pera di Fassa – dolů stéká spíš lesní cesta než sjezdovka, horní úsek se ale dá využít jako lyžařské cvičiště. Spodní serpentinovitý končí na okraji vesnice a k lanovce je nutné dojít přes most a parkoviště pěšky.

Ve společném skipasu je zahrnut i středně velký areál rodinného střihu Carezza, jehož sjezdovky se dlouze táhnou po západním úbočí horské skupiny Catinaccio.

Canazei je tradiční turistické letovisko s hustou hotelovou zástavbou, obchody, restauracemi i alternativním vyžitím. Lanovka vyjíždí přímo z centra, zato návratová sjezdovka končí na okraji zástavby a je nutné dojít zhruba 300 m pěšky k lanovce („sjezdovka na jedno použití“). Sousední Campitello má základnu s parkovištěm a velkokapacitní lanovkou na okraji městečka, přičemž žádná sjezdovka nevede zpět do údolí.

Val di Fassa je výhodným výchozím místem pro výpravnou sjezdovou turistiku – údolí Gardena, Badia a Arabba jsou se superskipasem dosažitelná po okruhu Sella Rondy, lyžařské terény Val di Fiemme nebo Passo san Pellegrino jsou snadno dostupné po silnici.