Sjezdovky:
V provozu prakticky všechny, černá sjezdovka z vrcholu Žalý byla dle
areálu uzavřena, nenašel se ale snad nikdo, kdo by zákaz respektoval. Svah
byl upravený a plně vysněžený jako všechny ostatní.
Sněhové podmínky:
Dobré, ale v daných podmínkách mohly být zřejmě i lepší. Už v 10:30
vypadal svah jako po 3 hodinách provozu, ale od té doby se situace výrazně
nezhoršila. Až ke konci lyžování se na nejfrekventovanějších úsecích
objevovaly miniaturní muldy. Ledovka se nevyskytovala nikde (!), sníh byl
čerstvý, odpoledne pak začínal být (kvůli plusovým teplotám) těžší.
Sněhu byl všude dostatek, pouze na přejezdech bylo pod ním ještě místy
vidět bahno, ale lyže si člověk nikde neponičil.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Kromě vleku na Bubákově bylo v provozu vše, bez front. Nic nového se tu
v tomto ohledu neudálo. Hlavní výtka míří na kabinkovou lanovku, která je
stále velmi pomalá, zapříčiňuje to především fakt, že je
neodpojitelná. Přesto věřím, že nástup by byl možný i ve větší
rychlosti a marně jsem doufal, že se letos dočkám tohoto zlepšení.
Řešením je samozřejmě zaparkovat jinde, malé parkoviště pod lanovkou
Bubákov je však skryté a zapomněl jsem na něj.
Toalety nalezneme všude, ochotný je stále i personál u kabinkové lanovky,
který pomůže s naložením i vyložením lyží.
Zalidněnost:
Zhruba do dvanácté hodiny to na svahu vypadalo skoro jako o víkendu,
zavinil to hlavně výskyt několika lyžařských kurzů, poté bylo již
příjemně prázdno. Fronty žádné.
Občerstvení a aprés-ski:
Občerstvení zůstává také stejné, vše bylo v provozu. Stále
překvapí vyšší ceny v restauraci u dolní stanice lanovky na Žalý (jídla
okolo 130,-), jedinou alternativou s vnitřním posezením je restaurace
Johannova bouda na Bubákově, ta ale zas nabízí omezený výběr jídel. Ceny
jsou zde příznivé.
Doprava do střediska a parkování:
Obojí bez problémů, cesta z Prahy za 1 h 40 min, parkoviště volné.