Sjezdovky:
Celé oblasti dominují převážně červené sjezdovky.V menší míře
jsou zastoupeny černé,ale když už černá tak je velice poctivá a
strmá.Modře značených tratí zde mnoho nenajdete. Většinu sjezdovek
tvoří až na pár výjímek středně široké tratě, ovšem lyžařů na
nich je méně,takže to není nikterak na škodu. Nad samotnou Alagni Valsesii
se nachází jen zlomek sjezdovek,a to z vrcholu Passo Salati vedoucí dlouhá
černá Olen,že začátku mírná,ale poté se prudce lomí a mezi skalami
pokračuje jako strmá stěna až do mezistanice Pianlunga,kde na ni navazuje
červená, úzká, točivá a místy hodně strmá sjezdovka,která pokračuje
až dolů do údolí.Osobně jsem sjezd do údolí absolvoval jen jedenkrát a
vůbec se mě nelíbila.Ale plno lyžařů si ji dávalo zas a znovu.Celkový
sjezd je 8 km dlouhý při převýšení 1800 m. Z mezistanice Pianlunga vede
ještě lanovka na červenou Mullero,jejíž délka je kolem 2 km a nabídne
jednu ostřejší pasáž,na 400 m převýšení,jedná se zřejmě o nejméně
využívanou sjezdovku. Z lyžařský nejvyššího vrcholu nad Passo Salati se
ještě spouští do mezistanice Cimalegna dvě modré , točivé a pohodové
sjezdovky,které jsou ideální i pro méně zkušené,nebo na odpolední
poježdění. Na druhou stranu směrem ke Gressoney se klikatí vynikající
červená Salati,jak s prudšími tak mírnějšími úseky, pěkně
odstupňovaná a končící v mezistátnici Gabiet.Její délku odhaduji kolem
3,5 km s převýšením 650 m.Z mezistanice Gabiet lze dále pokračovat po
červených, místy strmějších a jedné černé pokračovat do samotného
Grassoney-Stafal.Celkem slušná byla červená že Seehornu do
Gressoney.Ostatni červené a černá do Stafal byli ráno hodně přemrzlé s
hrudkami,odpoledne již lepší. Z Gressoney směrem k údolí Champoluc,se z
vrcholu Colle Betafforca vrací do Stafal vynikající, jemně odstupňovaná
červená dálnice Betty v délce 3 km a převýšen 600 m,vhodná i na dlouhý
oblouk, bohužel na ni nejvíce lyžařů a po obědě již v horším stavu. Na
druhou stranu do Champaluc-Frachey vede také z vrcholu Colle Bettaforca další
červená místy prudší Salati 2,která slouží jako přístupová sjezdovka
na další tratě v údolí Champaluc.Tam se nám pěkně jezdili mírnější
modročervené z Mont Ros a taky klikatější prudší červená z vrcholu
Sarezza. Bohužel jsme strávili jen půl dne, jelikož se horšilo počasí a
zpět celkem daleko.Celkově je v údolí Champaluc nejhustší síť
sjezdovek,i když jsou oproti ostatním kratší.
Ráno sjezdovky dokonale upravený,a i když bylo přes den tepleji,muldy se
tvořili jen výjimečně a to na nejprudších místech,ale žádná
tragédie.Ledové plotny žádné.
Sněhové podmínky:
Sněhové podmínky vynikající,na vrcholech kolem 250 cm sněhu a dole v
údolí také pěkně nasněženo.Při našem příjezdu a v průběhu neděle
napadlo dalších 30-40 cm nového sněhu,v pátek další 25 cm,a tak jsme si
zajezdil i v čerstvém prašánku. Nádherné azzuro jméno měli 3 dny.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Většina lanovek tvoří 4-sedačky,některé i z plexi.jen okrajni
sjezdovky obsluhují starší 2-sedačky.Hlavní páteří areálu a to z Alagni
na Pianluga jezdí kabinka pro 8 a na ní navazující funifor z Pianlinga na
Passo Salati pro 100 lidí z mezistátnící na Cimalegna.Od tud je letos
postavena nová krytá 4-sedačka, kopírující modré sjezdovky. Na druhou
stranu z Passo Salati směrem ke Gressoney vede kabinka s přestupní
mezistanicí na Gabiet. Z Gressoney navazuje funifor směrem na Colle
Bettaforca,kam vás po přestupu vyveze krytá 4-sedačka.Ze strany Champaluc a
Frachey vás vyveze do areálu kabina a funifor.
Zalidněnost:
Zalidněnost střední,nejvíce lidí ráno v Alagni při nástupu na kabinku
kolem 10-15 min.,u dalších lanovek nárazově fronta max. 2 min. Sjezdovky
přehledné,nebylo přeplněné,jen při příjezdu funiforu se více
zaplnilo,ale stačilo počkat 3min a měli jste sjezdovku téměř pro sebe.
Občerstvení a aprés-ski:
V sobotu se po příjezdu do Alagni konala uvítací párty na náměstí z
hudbou,ohněm a horkou čokoládou zdarma. Po celé Alagni dostatek restaurací
a barů,ale působila spíše klidnějším dojmem,což nám nevadilo. Na
sjezdovkách dostatek chat a barů se zahrádkami a možností občerstvení se.
Naše nejoblíbenější u modré sjezdovky mezi Gabiet a přehradou.Rodinný
podnik s vynikají kuchyní i atmosférou.
Doprava do střediska a parkování:
Cesta z Brna přes Vídeň, Graz, Villach, Udine, Veronu, Milano a Novaru i s
přestávkami zabrala 12,5 hod. při 1150 km. Po Alagni funguje skibus na dvou
linkách,který staví u rezidencí a jezdí cca v 20 min. intervalech.
Parkování u rezidence nebo garáži.
Itálie 
Rakousko 
