Monterosa Ski - aktuální report z 25. - 27.01.2016 - SNOW.CZ

Monterosa Ski | aktuální report z 25. - 27.01.2016

Monterosa Ski - recenze z osobní návštěvy střediska (aktuální podmínky, doporučení a zkušenosti)

Všechny reporty najdete i ve svém mobilu - stáhněte si aplikaci SNOW reporter!

Itálie Itálie - Aosta

průměrné hodnocení Monterosa Ski:
autor: Radek Holub - SNOW
hodnocení:
návštěva od: 25.01.2016 do: 27.01.2016
reagovat na report

Celkový dojem z návštěvy střediska

Monterosa Ski je možná jediné velké středisko v Alpách, které má atmosféru zapadlé „díry“ na konci světa, nikoliv rachotící továrny. Mohutná lyžařská oblast na italsko-švýcarském pomezí, jen přes hřeben od slavného Zermattu, si vybudovala pověst „tajného“ freeridového ráje – ten je sice momentálně kvůli nedostatku sněhu nedostupný, nicméně o to milejším překvapením jsou zdejší sjezdovky.

Nejsilnější zážitky a zkušenosti z návštěvy střediska

Sjezdovky:

Lyžařský komplex zabírá podobný prostor jako francouzská Tři údolí, koneckonců sám ze tří údolí sestává (Alagna, Gressoney, Champoluc), nicméně je nesrovnatelně řidší. Jednotlivé svahy a údolíčka mívají jednu jedinou lanovku se sjezdovkou, další se nachází zase jinde, mimo dosah očí. Sjezdovky navíc nejsou dominantními kolonizátory krajiny, naopak jsou do ní vsazené jaksi nenápadně.

Alagna – jihovýchodní svah s mimořádně dlouhou a náročnou sjezdovkou s více než 1 700m převýšením, jednou tréninkovou pistou a dvěma laskavými lehkými sjezdovkami:

  • Passo Salati – směrem k mezistanici páteřní kabinové lanovky Cimalegna se v mírném a zvlněném terénu schovávají lehké modré sjezdovky (V4, V5), níže do mezistanice Pianalunga pak po příjemně „houpavém“ začátku bočním údolím strmě klesá dlouhá a přímá černá trať Olen (V3), která spolu s užším, točivým a červeně značeným, ale místy i dosti strmým sjezdem do Alagny (V4) tvoří jednu z nejdelších upravovaných tras v Alpách
  • Bocchetta delle Pisse – málo frekventovaná tréninková trať s přímou a velmi poctivě červenou střední pasáží (V2) nad mezistanicí Pianalunga
  • do údolí stéká řídkým lesem, po mýtinách a mezi chalupami velmi „ostrá“ červená trať (V4), jíž nechybí zatáčky, terénní zlomy ani náhlé změny sklonu, díky nimž je pocitově poměrně dost náročná

Gressoney – centrální údolí s nejhustší koncentrací sjezdovek nejrozmanitějšího charakteru – přívětivé, lehce členité magistrály z Passo Salati a Colle Bettaforca, černé sešupy ze Sant´ Anny a Gabietu i velmi komorní a pestro-červené sjezdovky okolo Punta Jolandy:

  • Colle Bettaforca – mírnější a dokonale zplanýrovaná červená dálnice (B1), jedna z nejpohodovějších v celém areálu
  • Sant´Anna – do údolí do osady Stafal padá proměnlivá černo-červená trať (B3, B6) se zatáčkovitými i přímými strmými pasážemi
  • Gabiet – od mezistanice pokračuje traverz, z něhož se brzy do stinného kaňonu odpojí proměnlivá černá trať s mnoha zatáčkami, která se později narovná a jako přejezdová cesta doputuje na okraj osady Stafal (G6), směrem k Punta Jolandě pak pokračuje v několika „schodech“ prostorná červená trať (G5)
  • Punta Jolanda – velkorysou a místy dosti strmou černou závodní trať (G4) doplňuje klikatější červená (G3) s kratšími svižnými úseky, dále pokračuje v několika zlomech až do údolí, jen úplný dojezd má plošší
  • Seehorn – přirozeným terénním zářezem klesá zpola opuštěná přívětivá červená trať (G13), směrem na Gabiet a Stafal odtud směřují užší a klikatější červené spojky (G11, G12)
  • Passo Salati – dlouhá, poměrně přehledná, přitom velmi proměnlivá červená trať střídající krátké hangy a mírnější pasáže (G7) klesá do mezistanice Gabiet

Champoluc – velmi vděčné červené sjezdovky, tu přehlednější, tu členitější:

  • Sarezza – užší a klikatá, přesto záživná červená sjezdovka (C5), která se rozšiřuje do příjemné zvlněné dálnice (C3, C4) a pokračuje lesem až do údolí (C1), směrem k Frachey se prodírá úzkým kuloárem ostře skloněná červená trať, která se postupně krotí (C6)
  • Mont Ros – oblíbené proměnlivé modré a červené tratě řídkým lesem (C10, C16), jimž dominuje prostorná sportovní traťm využívaná pro tréninky (C11)
  • Colle Bettaforca – přehledná, mírně zvlněná červená dálnice (C14), která pokračuje po mýtinách až pod Mont Ros (C15)

Sněhové podmínky:

Zpočátku suchý kompaktní sníh ve všech polohách začal s postupující oblevou níže v údolích a na osluněných svazích během dne vlhnout a „žmolkovatět“, podklad přitom zůstával pevný. Na severních a zastíněných svazích se držel příjemně „hebký“ prášivý sníh s pevným, tolerantním podkladem. Drobné vytrhané kamínky se objevovaly jen velmi sporadicky, o to ale nečekaněji.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Celý areál je bezproblémově propojen, zejména kabinkovými lanovkami a expresními sedačkami, v okrajových lokalitách slouží pomalejší sedačky. Na pár místech na sebe sjezdovky a lanovky pohodlně nenavazují – od dojezdu sjezdovky v Alagně je nutné vyšlápnout zpět k lanovce cca 200 m po asfaltu, v Gressoney dělí dojezd černé sjezdovky od „návratové“ kabinky cca 300 m (zčásti po sněhu), poněkud nepřehledná s chodbami a schodištěm je i mezistanice Gabiet. Občas se vyskytnou „turecké“ záchody na horských chatách i ve stanicích lanovek.

Zalidněnost:

Ve všední den mírná na hlavních trasách (bez front), zcela minimální pak v okrajových lokalitách (např. Punta Jolanda). „Namačkaná“ byla vždy jen kabinová lanovka funifor na Passo Salati, rovněž ale bez front. Na velké středisko bylo celkově velmi klidno, čemuž samozřejmě pomáhá i rozptyl sjezdovek do velkého prostoru.

Občerstvení a aprés-ski:

Typické jsou malé „domácké“ horské chatky v rodinných rukou s rozmanitou nabídkou vlastních specialit i obvyklých pokrmů (lasagne, těstoviny, pizza). Nejsou tu žádné kapacitní samoobslužné restaurace „tácovky“, vše je s obsluhou, přitom ale s mírnými cenami. Nikde v údolí ani na svahu neduní jinde tak samozřejmé „juchací“ aprés-ski bary.

Doprava do střediska a parkování:

Z Prahy vede příjezdová trasa přes Mnichov, Bregenz (po dálnici s rakouskou dálniční známkou nebo přes město), Chur a Bellinzonu (zčásti po dálnici se švýcarskou známkou) a dále přes Varese do údolí Valsesia (zčásti po italské dálnici):

  • Alagna – záchytné parkoviště v centru vesničky cca 300 m pod nástupní stanicí lanovky (vjezd zakázán) – zdarma nebo za poplatek (dle polohy)
  • Gressoney – parkoviště u nástupních stanic lanovek – zdarma nebo za poplatek (dle polohy)
  • v místě fungují skibusy od ubytování k nástupním stanicím lanovek - zdarma

+ plusy

  • snad jediný velký lyžařský komplex v Alpách, který působí komorně
  • typicky italské červené a černé sjezdovky
  • dobré lyžařské propojení hlavních lokalit
  • výborné domácké horské chaty a gastronomie vůbec

- mínusy

  • na velkou oblast přeci jen méně sjezdovek
  • momentálně slabší sněhové podmínky, velmi omezující jízdu ve volném terénu
  • delší příjezd z ČR
zpět na přehled všech reportů reagovat na report