Sjezdovky:
Od pátku se vlastně nic nezměnilo. Přestože v sobotu trochu sněžilo,
nebylo to nijak znát. Sjezdovky zůstaly stejně tvrdé, jako v pátek, po
ránu sice krásně urolbované, ale už po několika jízdách bylo patrné,
že se odhrnuje vrchní pískovatá vrstva a zůstane tvrdný podklad.
Naštěstí jsem ale nikde nezaznamenala vyloženě ledovou plotnu. Dnes jsem i
já zůstala lyžovat pouze v obecní části, byli jsme tu jen na dopoledne, a
tak jsem si stejně jako syn chtěla co nejvíc užít Víťovu sjezdovku a
rychlopomu. Poslední čtyři jízdy jsem ale odjezdila po Prdecké, konečně
nefoukal protivítr, a tak to tam jezdilo taky suprově. Navíc tam leží
výhradně přírodní sníh, který se neměnil na krupici. Bylo tam ale pár
míst, kterým bylo třeba se vyhnout – led a kamínky.
Sněhové podmínky:
Sněhu od pátku neubylo, ale bohužel ani nic moc nepřibylo. Neustále
sleduju meteoservery a vyhlížím nějaké mraky, ze kterých by v Krkonoších
konečně začaly padat sněhové vločky. Kdyby na ten zmrzlý povrch přibylo
pár centimetrů prašanu, byla by to naprostá paráda.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Jezdili jsme výhradně na rychlopomě, po ránu a při návratu z
občerstvení jsme museli využít i kotvu. Kde má areál ještě rezervy, je
sociální zařízení v obecní části. Na dámském WC se občas musí stát
fronta.
Zalidněnost:
Dalo se čekat, že sami tu rozhodně nebudeme. Pololetní prázdniny,
začátek jarních prázdnin, neděle a sluníčko. To není úplně pěkná
konstelace pro pohodové lyžování. Ale tentokrát jsme na parkoviště
dorazili snad nejdřív, co jsme tu kdy byli. Dokonce jsme museli čekat u
turniketů, než byly otevřeny. Do deseti se tak dalo jezdit velmi plynule, s
minimálním čekáním u pomy. Pak už bylo hůř, ale fronty byly tak nějak
nárazové. Asi jsme nečekali nikdy víc, než pět minut. Letmo jsem vždy
při výjezdu nahoru jukla doprava na sedačku, tam se to štosovalo už po
deváté hodině. Jo, jo, kdo si chce posedět, nechť si to hezky odstojí.
Občerstvení a aprés-ski:
Opět jsme využili spodní kiosek a neopomenuli jsme si dát vafle. Polévku
jsme si tentokrát dali až v chatě Hvězda, kam jsme dojeli na běžkách.
Doprava do střediska a parkování:
Dneska se zase silnice hodně leskla. Řídil manžel, takže jsem do
řízení pouze „kecala“. Když jedu sama, tak se tolik nebojím... Dojeli
jsme ale bez problémů, parkování na pěkném místě na spodním parkovišti
nedaleko pokladen.