Sjezdovky:
Areál nabízí asi 6 "opravdových" sjezdovek. Prvním a největším jejich
minusem je nízká obtížnost. Většina je modrá, jedna červená a jedná
černá. K mé smůle navíc ta poslední nebyla v provozu, je to zřejmě
způsobeno problémy se zasněžováním, které areál má (nemá vlastní
nádrže na vodu a celý proces je proto složitý a areál se vlastně
každoročně potýká s nedostatkem sněhu na některé ze sjezdovek...škoda).
Areál je tedy určen jednoznačně méně zkušeným lyžařům. Sám jsem zde
jezdil asi 3 a půl hodiny a na poznání tratí a dostatečné vyježdění by
stačilo možná i méně. Naopak méně náročný lyžař bude zřejmě
nadšený, jelikož bude moci lyžovat na velkém počtu mírných sjezdovek
obsluhovaných lanovkami, ke všemu ještě se solidní délkou.
Všechny ostatní svahy kromě zmíněné černé a nejdelší modré 7a byly v
provozu. Poslední zmíněná je jinak nejdelší sjezdovkou v areálu, při
sjezdu z vrcholu až k lanovce A do Pstruží sahá její délka k pěti
kilometrům (!). Samozřejmě zhruba polovina její délky nemá se sjezdovkou
ani nic společného, jelikož dosahuje pramalého sklonu. Zklamáním byla i
"sjezdovka" 7b, která přivádí lyžaře k lanovce do Pstruží, nelze ji sjet
bez bruslení a odpichování, což je nepříjemné.
Délka prudších svahů (červená a černá) moc nepotěší, osciluje okolo
jednoho kilometru a dole jste v řádu dvou až tří minut. Naopak při
menším počtu návštěvníků představují tyto svahy v kombinaci s celkem
rychlou čtyřsedačkou B možnost, jak bez problému nalyžovat desítky
kilometrů během několika hodin. Ti nejrychlejší to zvládnou nahoru i dolů
do 8 minut.
Sněhové podmínky:
Stejně jako na sousedním Klínovci, i zde se lyžaři potýkali s ledovými
plotnami, zdaleka však ne v tak velkém množství. Stejně to bylo s muldami,
ty se tvořily už od 11. hodiny na vrcholu sjezdovek Milena a Aida. Kromě
těchto zhruba 300 - 400 metrů se ale lyžovalo dobře.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Areál obsluhují tři čtyřsedačkové lanovky, bohužel nijak kryté. Zato
jsou odpojitelné a vcelku rychlé.
Problém je příjezd od parkoviště u dětského parku, kde je nutné asi 300
metrů ke kase a lanovce vybruslit, nebo spíše vyšlapat. Pojízdný koberec
nebo jiná výpomoc od největšího parkoviště v areálu je rozhodně na
místě. Hodně to kazí dojem.
Zalidněnost:
Zalidněnost byla v páteční sluneční den o jarních prázdninách
největším překvapením. Předešlý den na Klínovci mi nedal velkou
naději, avšak zde se na sjezdovkách lyžaři navzájem nepletli a stejně
skoro bezproblémové bylo i čekání u lanovek. Čekalo se občas jen u
lanovky B, která obsluhuje nejatraktivnější svahy; vždy však maximálně 3
minuty. Řešením je traverz sjezdovkou 7b k lanovce A do Pstruží, kde se
nečeká.
Občerstvení a aprés-ski:
Využil jsem Apres-ski bar u dolní stanice LD ve Pstruží, ze kterého po
celý den voněl kouř z malé udírny a grilu na prosluněné terase. Tomu
nešlo odolat. Zklamáním ale bylo, že tak hezky vypadající, vonící a
lákající občerstvení nabízelo jen dva druhy klobás s chlebem a několik
druhů nápojů. Stejně tak restaurace uvnitř, která nabízela jen hranolky
nebo vdolek...
Další restaurace se nachází na vrcholu Plešivce, kam je ale nutno
vyšlápnout po svých asi 100 metrů do prudkého kopce. Nic naplat, klobása
byla dobrá a obsluha velmi ochotná a příjemná. Lehce zarážející cena
Birellu 0,33 l za 55 Kč.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava po nočním sněžení v pořádku, ale silnice v okolí spíš
zasněžené, než upravené. Řetězy ale nutností nejsou.
Parkoviště u dětského parku se nachází v mírném kopci, povrch
neupravený a pokrytý sněhem. Dále se dá zaparkovat ve Pstruží, od lanovky
ale parkoviště nebylo vidět.