Podrobné dojmy a zkušenosti ze střediska s vlastními fotkami (odměna 100+ SNOWbonů).
Na sjezdovkách pod Pradědem jsem strávil svůj první a zároveň na
dlouhých dvacet let poslední lyžařský týden, když jsme zdejší sjezdovky
brázdili s kolegy z gymnázia na lyžích Artis bez brzd a ve šněrovacích
lyžákách. Dnes, po dvaceti letech, jsem se zde vrátil se svým synem, abych
zjistil, že se v lyžařském světě změnilo mnohé, ale zde se zastavil
čas. 
A
bylo to hezké vzpomínání.
Sjezdovky:
Projeli jsme si prakticky všechny sjezdovky za hotelem, C, B i A. Značení
je od modrých přes příjemné červené až po černou. No, už jsme ale
brázdili i prudší červené. Jejich délky se pohybují od 600 do 800 m, takže
sjezdy byly poměrně intenzivní a spíše kratší.
Sněhové podmínky:
Vše však vynahradila kvalita sněhu pokrývajícího sjezdovky. Přírodní sníh ve spojení s perfektní úpravou svahů a minimem návštěvníků nám připravil úžasný zážitek. Člověk až zalituje, že jsou ty Jeseníky tak daleko. Na sjezdovkách ho leží kolem dvou metrů, což slibuje, že se zde bude lyžovat ještě nějaký ten víkend.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Při pohledu na místní vleky jsem se musel zasmát. Myslím si, že ty
samé mě tahaly nahoru před těmi dvaceti lety, kdy jsem zde byl naposled. Na
vleku B byla funkční jen pravá strana, druhá vypadala jak z válečné
oblasti. Předpokládám, že zde asi nejsou možné investice a rekonstrukce z
ochranářských důvodů. Stejně tak byl opuštěn (před mnoha lety?)
krátký vlek na sjezdovce A. Ale pro mě měly vleky i v tomto stavu opravdové
kouzlo. Stejně retro byly i turnikety, kdy jsme všichni, zhýčkáni
čipovkami, přemýšleli, jak a k čemu že si uvázat ty kartičky, ke kterým
jsme nafasovali modré gumky.
Zalidněnost:
Minimální, sjezdovky i volné. Na Áčku jsme se dokonce obsluhovali sami.
Občerstvení a aprés-ski:
Na oběd jsme zašli do místní restauračky - polévka 45, špagety 128, presso 40 Kč.
Doprava do střediska a parkování:
Jeli jsme naštěstí autobusem až nahoru, takže jsem se tentokrát nemusel o nic starat. Dojezd kyvadlově až nahoru, od parkoviště na Hvězdě jezdí skibusy.
Většina lyžařských areálů u nás již ukončila sezónu, ale na Pradědu se tradičně lyžuje nejdéle. Ne nadarmo se tomuto místu přezdívá moravský ledovec. V neděli bylo v provozu 5 sjezdovek všech náročností a 3 vleky. Mám to na Praděd daleko, ale vždy alespoň jednou za sezónu se tam vypravím. Je to vyso...
Kdo návštěvu střediska bere jako možnost návratu v čase, kdy se lyžovalo na přírodním sněhu se skipasy na gumičce a bez moderních lanovek, nebude zklamán. Na druhou stranu je postupný rozklad vybavení střediska již natolik patrný, že bych nerad o tento náš klenot přišel.
Už to tady i jinde bylo zmíněno mnohokrát: lyžování na Ovčárně má řadu lehce komických až bizarních aspektů. Kdo se ale probije přes komplikovaný příjezd, skipas na gumičku a de iure skoro neexistující přejezdy mezi jednotlivými sjezdovkami, ten si může užít skutečně nevšední zážitek. Já jsem si hla...
Na Praděd jezdíme vždy o Velikonočních svátcích již několik let. Letos jsme ale docela zklamaní. Než jsme na Praděd dorazili, média hlásila, že na Pradědu jsou hromady sněhu a výborné podmínky. Tato tvrzení jsme dokonce několikrát zaznamenali z televize i během našeho pobytu. Skutečnost je však tako...
Zima je letos mizerná, a tak jsem byl nucen vyrazit na Praděd již koncem března. Jelikož tam jezdím už mnoho let, tak vím, do čeho jdu, nečekám zde dlouhé sjezdovky a rekordy v počtu najetých km, ale spíše takové rozloučení se zimou.
První jarní den, už 3. den slunce na kopcích, sněhu v tuto dobu na Pradědu jako na konci dubna před 20.lety a mám to tam blízko, tak proč nevyrazit. Na svahu vše při starém - retro vleky, přírodní bílý sníh, dole už zeleno - prostě pohoda a nikam nespěchat.
Dnešní den byl ještě hezčí než ten včerejší, takže jasná volba byla Ovčárna na Pradědu. Zde se dá nejkrásněji užít slunečný den, protože ty výhledy jsou tu ještě o něco lepší než na Sedle, kde jsme byli včera. Lidí tu bylo taky málo, sníh krásně přírodní, jen škoda, že nebyly otevřeny všechny sjezdo...
Na dva dny jsme se vypravili do posledního areálu, který je u nás v této sezóně stále ještě v provozu - zvláště když předpověď slibovala na Pradědu sněžení. Celou páteční cestu až k závoře na Hvězdě vydatně pršelo. Na Ovčárně už nás ale čekalo sněžení a krásná bílá zima. Ne na darmo se tomuto místu ...
Na Praděd jezdíme každý rok vždy o Velikonocích a opět nás nezklamal. Sice nás dost potrápilo počasí - ze 4 dní byla 3 dny strašná mlha, ale i tak se lyžovalo parádně a poslední den našeho pobytu jsme byli za naši trpělivost odměněni sluníčkem a modrou oblohou. Někteří návštěvníci tohoto střediska "...
Vybrali jsme si den, kdy mělo být celý den krásně slunečně a na takových 95 % to vyšlo. Sem tam se přehnal mráček, ale jinak bylo nádherně, bezvětří, takže den jak malovaný. Vše na Ovčárně jezdilo, lidí bylo spíše méně. Až na ten složitější příjezd a výjezd do střediska je to pro mě nej areál v ČR.
Předposlední den lyžování na Ovčárně jsme museli využít. Vždy se tu loučíme se sezonou a tak tomu bylo i letos. Sezona byla jedním slovem hrozná. Diskriminace jako prase, která dolehla i na moji srdeční aktivitu-lyžování. Takže rychle zapomenout a těšit se na další rok a normální sezonu na horách.
Na Praděd jezdíme o Velikonocích již několik let (poslední 2 roky nám to překazil covid). Opět jsme byli spokojeni. Lyžování na přírodním sněhu za slunečného počasí a s krásnou přírodou se nic nevyrovná. Sjezdovky jsou vzorně upravené a s obrovským množstvím sněhu. V horních partiích zůstávají tvrdé...
Ovčárnu jsem navštívil jako běžkař a bylo to dokonalé svezení. Všechny vleky jsou v provozu, tedy vleky A, B, C, Velký Václavák a Malý Václavák. Svahy vypadaly ve výborné kondici, krásný bílý sníh a minimální až žádné fronty kromě vleku C, kde se konal dětský lyžařský závod. Komu nevadí horší dostupnost a vysoké celkové náklady, tak si v týdnu užije pěknou lyžovačku na prázdném svahu do 30.4. Pak to tradičně zavřou ochranáři.
Praděd je naše srdcovka, i přes komplikovaný výjezd a nejistotu povětrnostních podmínek. Proto když je možnost, tak nejradši ze všeho vyrážíme zrovna sem.
V neděli mělo být dle předpovědi azuro, a tak byla volba jasná - moravský ledovec Praděd. Zažili jsme naprosto úžasné lyžování na Ovčárně, skoro celý den zde bylo jen několik lyžařů a díky ochotě vlekařů jsme si vyzkoušeli i jízdu na rolbě.
Po hodně dlouhé době jsem opět zavítal na Praděd. Na to, že je to jediné otevřené středisko a jak na zdejší úroveň vleků a vybavení všichni brblají, tak jsme byli nadmíru spokojeni. Hodně k tomu přispělo i celodenní slunečné počasí.
Plánované lyžování v Rakousku na březen, duben a květen nám zhatil koronavirus, a tak nám na kontě odlyžovaných dní od začátku roku svítila smutná nula. To mi nedalo spát a od chvíle, kdy jsem se dozvěděl, že na Pradědu obnovují provoz vleků, to byla spíše jen otázka času, kdy vyrazíme. Volba nakone...
Po 40denní pauze se vracím na lyže a ten pocit je prostě nádherný. V posledních letech jsem jezdil na Praděd spíše na běžky, a tak jsem se těšil na sjezdovky o to víc. Celkový dojem velmi dobrý. Ráno dokonalé azuro, mírný vánek a -3 °C na teploměru, co víc si přát? Navíc s pocitem výjimečnosti, když...
Smířil jsem se s tím, že už letos ty svoje plácačky do jarního sněhu nevytáhnu. Rakousko jsme museli přesunout na prosinec a ani to není ještě jisté. No ale existuje u nás jedno místo, kde před lyžaři nezavírají silnice a parkoviště, kde mají srdce na svém místě a hlavně zdravý rozum. Na Praděd to m...
Středisko jako takové namá smysl popisovat. Předchozí reporty vše popisují, tak jak to je, a dokud koroze a nebo rez nepřevezmou nad vleky svou moc, bude to stejné i nadále.
Česko 
