Sjezdovky:
Vstávání ani cesta nebyl žádný med, o to větší euforie jsou první
jízdy. Úplná lyžařská nirvána! Lyžujeme cca od půl desáté do půl
jedné a zkoušíme všechny otevřené sjezdovky. Nejlépe se mi jevilo
Béčko, nejhůře Áčko, ale to hlavně kvůli pomalejšímu a méně
pohodlnému vleku.
Sněhové podmínky:
Na druhou polovinu dubna a naše krajiny až neuvěřitelně dobré. Pokud
člověk přijede úplně ráno, což nám se nepovedlo, musí mít dobře
nabroušeno. Po obědě už je to hodně měkké, ale dopoledne na uspokojení
lyžařské touhy určitě stačí.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Jak je všude zmiňováno, vleky už mají něco za sebou, ale pro mě
dokreslují genius loci tohoto místa. V provozu jsou vleky A (kotva), B a C
(dávkovací tatrapomy). Vtipné jsou také turnikety na klasické papírové
permice - gumičku na permici jsem dostal asi naposledy na lyžáku na
střední!
Zalidněnost:
Odhadem bylo na parkovišti na Ovčárně cca 80 aut, ale asi ne všichni
zamířili na vleky. Až půlka lidí na vlecích jsou lidí z trénujících
lyžařských týmů, které údajně trénují už od šesté hodiny ranní.
Fronta se před jedenáctou hodinou tvořila pouze na Céčku, kdy ve frontě
mohlo být cca 15 lidí.
Občerstvení a aprés-ski:
Občerstvení jsme vyzkoušeli ve výdejním okénku hotelu Figura - tam to
bylo hodně zklamání: nepříliš povedená zelňačka za 60 Kč a Gambrinus
za 45 Kč. Chuť jsme si spravili na parkovišti ve výdejním okénku u chaty
Sabinka - Holba, ryzí pivo z hor, a skvělé lívance s borůvkovým žahourem!
Jako neobvyklé apres-ski jsme po odpočinku zvolili výšlap za dědem
Pradědem na nejvyšší moravský vrchol.
Doprava do střediska a parkování:
Z Prahy je to na Praděd opravdu dálka, ale vzhledem k situaci a nemožnosti
ubytování kdekoli v okolí nám nezbývá nic jiného než vyrazit ještě v
noci, abychom ráno byli na místě. Na parkoviště Na Hvězdě přijíždíme
asi v půl deváté, zaplatíme nekřesťanských 500 Kč za vjezd a okolo
deváté hodiny jsme spolu s dalšími dvaceti auty vpuštěni za závoru.
Hodně lidí, kteří režim s výjezdem na Ovčárnu neznají, může
překvapit nejen cena za vjezd, ale i kyvadlový provoz, kdy se každou celou
hodinu jede pouze nahoru a vždy v půl zase dolů.