Sjezdovky:
Sjezdovky jsou na Kubínské parádně široké a s optimálním členěním
a sklonem. Jen je vidět, že doplácí na jižní orientaci svahu, takže i
když je třeba -5 a vyjde sluníčko, tak prostě sníh začně mírně tát a
díky tomu na sjezdovkách byly časté plotny, ale naštěsní jen úsekově a
po pár projetích už jsme věděli, kde to moc nepokládat na naše hrany
nehrany.
Sněhové podmínky:
V provozu byl celý areál a na vrcholu to vypadalo jak v pohádce, krásně
zasněžené stromy a do toho nádherně svítilo sluníčko, jen ranní teplota
-15 nám dala trochu zabrat a dostávali jsme se z ní celý den.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Lanovky jsou na výběr buď poma, nebo sedačka a buď jen do půlky, nebo
až nahoru, to se mi tady moc líbí, že pokud chce člověk nalítat kilometry
a má energii navíc, tak jezdí na kotvě po levé straně sjezdovky, pokud
naopak chce energii pošetřit a spíš krajinkovat, tak může zvolit 4sedačky
po pravé straně sjezdvky.
Zalidněnost:
Na sobotu jsme to čekali daleko horší, nikde nebyla fronta delší než
dvě minuty a na sjezdovce se mezi lidmi dalo krásně propolouvat. Hlavně v
horní části areálu to bylo super celý den.
Občerstvení a aprés-ski:
Na oběd jsme si vybrali chatku pod lanovkou, protože nabízeli meníčko za
cca 130 Kč, a to za polévku a hlavní jídlo (cesnaková a vepřový plátek
ala svíčková s knedlíkem) na horách docela šlo a kvalita jídla byla taky
v pořádku, nebyl to luxus, ale najedli jsme se a porce taky vydatná.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava posledních cca 8 km je užšími cestičkami, ale jak už to u
takových areálů býva, tak to moc na škodu není, ráno všichni tam a
odpoledne všichni zpět, takže vyhýbat si není třeba, řetežy také nejsou
třeba, cesta je vždy upravena a protažena aspoň pískem. Parkovacích míst
je poblíž spodní stanice také dostatek, možná bych řekl i moc, protože,
kdyby se naplnila celá kapacita parkoviště, tak by to na sjezdovce vypadalo
spíš jako na demonstraci.