Sjezdovky:
V dopoledních hodinách byla otevřena v podstatě jen 1 sjezdovka, zato
velmi dlouhá s převýšením 650 m. Start se nachází u horní stanice
horních lyžařských vleků vedle vrcholu Minčol v nadmořské výšce 1 392
m n. m., dále vede kolem vrcholové stanice horní sedačky k odbočce k
mezistanici lanovek a mezistanici lyžařských vleků. Jedná se o příjemnou
červenou sjezdovku, která má kousek mírně načernalý.
Pod mezistanicí lyžařských vleků je ještě krátký strmější úsek,
pod nímž trať pokračuje jako modrá sjezdovka ke spodní stanici dolní
sedačky a spodních lyžařských vleků. Nejedná se ale o žádnou "placku",
v případě rychlého sněhu si ji užije i pokročilý lyžař.
V poledne středisko otevřelo i část další sjezdovky, konkrétně trať
2a. Sjezdovka se ale dopoledne teprve upravovala po jejím dosněžení
technickým sněhem.
V dolní části se nachází ještě dětská zóna obsluhována 2
lyžařskými vleky. Tato část není na začátku spojena se sjezdovkou 1,
takže začátečníci tam mohou lyžovat bez obav se střety s rychlými
lyžaři.
Sněhové podmínky:
Všechny otevřené tratě jsou pokryty dostatečnou vrstvou technického
sněhu. Nikde jsem nezaznamenal kamínky nebo hlínu. Taktéž ledové plotny se
na sjezdovkách nevyskytovaly. Těšil jsem se na horní část sjezdovky, ale
bohužel ani po ránu nebyla v ideálním stavu. Předchozí dny se sjezdovka
dosněžovala a nový sníh se nespojil s podkladem a vytvořily se zmrzlé
kuličky z čerstvě nastříkaného sněhu, což nenabízelo příjemné
svezení po upravené sjezdovce.
V ideálním stavu byl začátek sjezdovky od vrcholové stanice horních
vleků po vrcholovou stanici horní sedačky, kde se nacházel přírodní
sníh. Příjemné svezení nabízel ještě úzký pruh pod trasou horní
sedačky, který byl tvrdý a bez zmrzlých kuliček a tento úsek vydržel v
dobrém stavu několik hodin. Bohužel se jednalo jen o kratší úsek.
Co se týče části sjezdovky 2a, která se otevřela až před polednem,
tak ta se bohužel velmi rychle rozbila, protože byla upravována až dopoledne
a tedy nemohla promrznout. Kupodivu v lepším stavu byla modrá dolní část
sjezdovky 1, kde se nevyskytovaly výše popsané zmrzlé kuličky.
Pozitivně hodnotím, že ani odpoledne se nenadělal velké muldy a
sjezdovky byly sjízdné i méně zdatnými lyžaři. Pomohly tomu i teploty,
které nebyly ani odpoledne extrémně vysoké. V nejvyšších partiích
zůstaly kolem nuly.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Ve středisku se nachází 2 neodpojitelné sedačkové lanovky a množství
lyžařských vleků. Bohužel přepravní zařízení jsou asi nejslabším
článkem celého střediska. Sedačky jezdí velmi pomalu a přitom jsou dost
dlouhé. Dolní sedačka má délku přes 1 300 m, horní téměř 1 200 m.
Horní sedačka ani jezdit rychleji nemůže, protože v dolní stanici
nedisponuje nástupním pásem. Při využití těchto sedaček na nich
strávíte při výjezdech dost času.
V dolní části se nachází dlouhá dvojitá Tatrapoma o délce cca 1 300
m, v horní části dvojitá Tatrapoma o délce 1 400 m. která je doplněna
ještě jedním o něco kratším paralelním vlekem. Tyto vleky jsou rychlé,
jízda na nich trvá o dost kratší dobu než na sedačkových lanovkách. V
horní části byla v provozu jen jedna část dvojité Tatrapomy a paralelní
třetí vlek taktéž nebyl v provozu. Důvodem byl neostatek sněhu ve stopě.
Bohužel horní Tatrapoma ale při rozjezdu značně kope poté, co se
startovací rovinka prudce zalomí což je dost nepříjemné. Patrně by bylo
třeba vyměnit pružiny v unášečích, které jsou asi již dost
opotřebované.
V dolní dětské zóně se nacházejí ještě další 2 vleky a oba byly v
době mé návštěvy v provozu.
Zalidněnost:
Krásné počasí nalákalo do střediska poněkud více návštěvníků
než jiné pracovní dny. Dopoledne se čekalo na obě sedačkové lanovky i na
horní vlek několik minut, odpoledne to bylo již většinou bez čekání.
Zalidněnost na sjezdovkách ale nebyla nijak hrozná, i když nebyly
vysněženeny v plné šířce. Může za to i pomalost obou sedačkových
lanovek, kdy v každém okamžiku se nachází dost lyžařů právě na
sedačkách. V restauracích se také dalo najít volné místo během
obědu.
Občerstvení a aprés-ski:
Ve středisku se nachází několik restaurací a občerstvení. Větší
samooblužné restaurace se nacházejí u mezistanice lanovek a nad dolní
stanicí spodní sedačky. Menší občerstvení je také u vrcholové stanice
horní sedačky. Nabídku pak doplňuje několik okének s občerstvením. Já
vyzkoušel restauraci Srdcovka u mezistanice sedaček. Výběr jídel a nápojů
byl slušný, jen ceny jsou jen o něco nižší než v Tatrách. Pokud si
lyžař uloží v e-shopu do mobilu digitální kartu "Tím Kubínska", tak
dostane v restauracích patřících středisku slevu z útraty.
Na oběd jsem navštívil restauraci Srdcovka Kubínska u mezistanice
sedaček. Za šišky s mákem a kolu a jsem s výše uvedenou slevou zaplatil 13
eur.
Doprava do střediska a parkování:
Příjezd do střediska byl bez problémů. Odbočka ze silnice první
třídy je dobře označena. Následně se jede po užší silnici a místy dost
do kopce, po silnějším sněžení může být trochu problém. Parkovacích
míst je dostatek a nacházejí se v blízkosti nástupní stanice sedačkové
lanovky. Parkoviště jsou nezpevněné plochy, ale nenacházelo se na nich
žádné bláto. Parkuje se zdarma, jen by mohlo být parkování lépe
organizováno, aby návštěvníci viděli, že dané parkoviště je plné a
nemuseli pak zbytečně z něj couvat.