Gerlitzen aktuální report z 12. - 17.03.2018

Sjezdovky:

Skvělé lyžování především na severní straně, kde se nachází jediná, ale zato čtyřkilometrová a široká červená sjezdovka, místy se dvěma variantami a bohužel i s jedním delším rovným úsekem uprostřed, takže průměrný sklon je kolem 13 °. Na SZ míří ještě něco přes kilometr dlouhá modrá sjezdovka, ideální pro děti a začátečníky. Díky orientaci a snad stometrové šířce je příjemně hladká až do pozdního odpoledne. Jižní a JV strana je kombinací krátkých modrých cvičných louček a červených sjezdovek, z nichž ty nejdelší dovedou lyžaře k vlekům. Pokud vysvitne slunce, jsou jižní svahy hodně rozbité už kolem oběda (ovšem navštívili jsme středisko v březnu).

Sněhové podmínky:

Přijeli jsme v době oblevy, okolní kopce byly holé, ale na sjezdovkách přesto několik desítek centimetrů. Po ránu perfektní manšestr, během dne zejména jižní svahy rozbitější, ale severní strana super až do půl páté.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Technické vybavení areálu je asi jeho největší slabinou. Nejdelší sjezdovka je obsluhována dvěma čtyřsedačkami s přestupem uprostřed. Když je pod nulou, mlha a začne foukat, jsou po patnáctiminutové jízdě z lyžařů rampouchy. Široká modrá vás dovede k osmisedačce, ovšem také bez bubliny, o vyhřívání nemluvě. Na opačné straně kopce nejzábavnější svahy obsluhují vleky (dvoukotvy). Další dvě sjezdovky končí u čtyřsedačky s bublinou, ale tady to bývalo pravidelně hodně frekventované a rozježděné. Jediná kabinka slouží jen pro příjezd od jezera do střediska, na lyžích se k jezeru nedalo sjet. A jediná vyhřívaná šestisedačka plní také spíše roli přibližováku - sjezdovka, která k ní vede, je spíš panoramatický přejezd po hřebeni zakončený kratičkým rozbitým "hangem".

Zalidněnost:

Prakticky nulové čekání na lanovkách/vlecích po celou dobu lyžovačky. Přitom svahy rozhodně nebyly prázdné, ale sjezdovky jsou prostě široké, takže nikde o sebe lyžaři nezakopávají.
Z nějakého důvodu mezi návštěvníky jednoznačně dominovali Maďaři - na lanovce i na svazích zněla prakticky výhradně nezaměnitelná maďarština.

Občerstvení a aprés-ski:

Kromě standardních kulatých bufetů a jídelen jsou přímo na svazích chaty, kde vaří místní, a z místních surovin. Ceny... asi jako všude: pro místní přiměřené, pro nás trochu vyšší.

Doprava do střediska a parkování:

Parkovali jsme v Klösterle, kam vede zatáčková, ale kvalitní silnička. Parkuje se v podstatě na loukách, takže v březnu na rozblácených loukách. Tak jsme se snažili dorazit spíše hned ráno, abychom zaparkovali u sněhu. Ale ani v průběhu dne nebyl vůbec problém dojet a najít flek.