Sjezdovky:
Sjezdovky bývají v Harrachově vzorně upravené. Byly. Všechny byly
bílé, na zmrzlý manšestr v noci připadl nový sníh. Vítr i lyžaři si s
ním hráli, takže už při první jízdě dolů na sjezdovce čtyřce pod
hranou jsem zaregistrovala docela velké ledové plotýnky. Nic pěkného pro
moje nenabroušené lyže.
Sněhové podmínky:
Po čtyřech jízdách jsme se přesunuli na Rýžoviště. Tady se prý dnes
lyžovalo naposled, ačkoliv sněhové podmínky byly výborné. Výborně jsme
si zde zajezdili až do konce platnosti čtyřhodinového skipasu po turistické
dvojce a červené jedničce.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Obě dvě čtyřsedačkové lanovky - Delta i Alfa - rozhodně ke komfortu
nepatří. Jsou obě unavené nejen tím, že končí sezóna. V provozu byl i
vlek Doplik z centra Harrachova.
Zalidněnost:
Zalidněnost mi vyhovovala, bylo to takové komorní lyžování. Možná že
lyžařů bylo dost, ale byli rozprostřeni po svazích Čerťáku a u lanovek
se fronty netvořily.
Občerstvení a aprés-ski:
Kávička byla ve stejně velkém kelímku, jen o čtyři koruny dražší.
Dole u kiosku se mi zdálo, že mají vše za 39. Na vrcholu byly otevřené oba
kiosky. Jinak možností různého občerstvení je v blízkosti dolních stanic
hodně. U lanovky v centru si lze koupit i něco pěkného na sebe.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava do Harrachova po E65, která spojuje Švédsko s Řeckem, je
pohodlná. Ráno byla silnice od Tanvaldu mírně rozsolená, dál pak někde od
Kořenova se slabou vrstvou sněhu.