Sjezdovky:
Sjezdovka byla otevřena jen jedna a to hlavní červená podél lanovky
Delta. Její stav byl poměrně zoufalý, ale vzhledem k malému počtu
návštěvníků se během času výrazně neměnil. Bylo vidět, že se chlapci
s rolbami snažili, aby ze zbytků sněhu udělali co nejlepší podmínky.
V některých místech sjezdovky již nebyl sníh a nacházely se zde ostrůvky
s trávou. V dolní části to nevadilo, ale do 10 hodin byla v horní třetině
docela hustá mlha a mohlo se stát, že jste zajeli do slepého ramene a dál
to nešlo jinak než po trávě nebo si to vyšlápnout zpět. Provozovatel
pravděpodobně s mlhou nepočítal a travní ostrůvky nebyly nikterak
označené.
Sněhové podmínky:
Sníh byl velmi jarní a řádně promáčený předchozím deštěm, ale
díky ranním teplotám kolem 4°C úplně netekl.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Jezdila zde tradiční obstarožní 4 sedačka s rozběhovým pásem, která
se plouží nahoru kolem 10 minut. Nutno podotknout, že má alespoň pohodlné
polstrování, které nedrncá. Vlekaři dokonce po ránu sedačky stírali,
abychom neseděli v mokru.
Zalidněnost:
Jelikož podmínky už byly hodně jarní, dorazilo jen pár lyžařů a
spousta sedaček jezdila neobsazená.
Občerstvení a aprés-ski:
Velmi dobré espresso (skoro jako v Itálii) mají v baru Stone u dolní
stanice lanovky.
Než jsem sjel poslední kopec, chtěl jsem si dát v bufetu u vrchní stanice
lanovky nealko pivo a párek. Nealko pivo už druhý víkend po sobě nemají
(prý je konec sezony, tak neobjednávají), a co mi za 45 Kč přinesli za
párek, se můžete podívat ve fotogalerii. Tam jsem byl naposledy...
Doprava do střediska a parkování:
Nejbližší otevřené středisko z Prahy, po suchých silnicích cca 1,5
hodiny. Parkoviště bezplatné hned u lanovky.