Sjezdovky:
Otevřeno je skoro vše. Sjezdovky jsou nadstandardně široké s krásnými
výhledy na Krkonoše. A hlavně na ně od rána krásně svítí slunce a tak
jsou i hezky čitelné.
Sněhové podmínky:
Sněhu je zde po několika zimách konečně dost a to kolem jednoho metru.
Ráno je krásně upravená sjezdovka kopírujicí novou lanovku, ale to se
nedá říct o obou Jindrovkách. Tam jsou na sjezdovce samý zmrzlý kuličky.
To se moc nepovedlo.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
O nové odpojitelné lanovce již bylo v několika reportech napsáno dost,
já to celkem vítám, pro mě je lepší blbě sedět na lanovce než dobře
stát na vleku....V provozu je vše co může být.
Zalidněnost:
Na první lano je nás zde málo, ale brzo se to zde plní. V devět
přejíždím na Pizar, ale tam to není o moc lepší. Lidí je zde víc než
je zdrávo. Fronty všude kam se podíváš. Čekat 15 až 20 minut na lanovku
mě dlouho nebaví a tak kolem jedné odjíždím a to taky je celkem hard-core
se odsud dostat.
Občerstvení a aprés-ski:
Stánků s občerstvením je zde dosti a asi nejoblíbenější je hospůdka
Hermína. Ceny jsou zde přijatelnější než v ostatních střediskách.
Doprava do střediska a parkování:
Z Jičína přes Jilemnici a Rokytnici je silnice suchá a později vlhká.
Horší to je když se odbočí na silničku, která vede z hlavní silnice do
střediska. Je to samý led, alespoň posypaný inertním materiálem a celkem
úzké. Dvě auta se sotva vyhnou. Spodní parkoviště je letos zadarmo, tak je
tomu i na horním. Dnes se ale ucpala kolem desáté příjezdová cesta od
Rokytnice a tak se sem spousta lyžařů dostávala s velký zpožděním.
Parkoviště byla beznadějně obsazená již od rána. Obsluha se snažila to
nějak usměrňovat, ale byl to boj s větrnými mlýny.