Bouřňák aktuální report z 30.01.2019

Sjezdovky:

Dominatní je černý Slalomový svah, který má průměrný sklon cca 35 %, jeho délka je přes 700 m. V celé délce je osvětlený. Vzhledem ke sklonu je vhodný pro zdatnější borce. Mírnější je pak na jižním svahu červená Hrobská. Večer je osvětlená, a tím i sjízdná, pouze horní část, odhaduji tak 600 m. Domnívám se, že v současné době spodní část s delším vlekem nefunguje ani přes den. Ostatní sjezdovky jsem nezkoušel, pro večerní provoz nejsou uzpůsobeny.
Bouřňák si pamatuji už z dětství, respekt tehdy vzbuzoval zejména slalomák, pochopitelně, že v 70. letech minulého století netknutý pásy jakékoli rolby. Boule byly tak velké, že jako dítě jsem jednu bouli sjel a na tu další musel téměř vyšlapat stromečkem. Tak to je dnes jiné, úprava svahů rolbou je poměrně kvalitní.

Sněhové podmínky:

Dole v Teplicích téměř sníh nebyl, ale na kopci je sněhu dost. Okolo vrcholu je poměrně kvalitní přemrzlý prašan mimo sjezdovky. Na sjezdovce je směs technického a přírodního sněhu. Podklad je umrzlý a v průběhu provozu na některých mistech vystupuje na povrch. Na tvrdém podkladě je sypký přemrzlý prašan, s ubývající nadmořskou výškou přechází místy do hrudek nebo sypkého hrubozrnějšího písku. Na Hrobské je všude hezký vodivý sníh, prakticky bez ploten. Na pravé horní větvi Hrobské se intenzivně dosněžovalo technickým sněhem. Ve výsledku se pro danou lokalitu a nepříliš velkou nadmořskou výšku jednalo o velmi dobré sněhové podmínky. V průběhu večerního lyžování se kvalita nějak zásadně nezhoršovala. Pro úplnost dodávám, že před večerkem byly svahy kvalitně upraveny po denním provozu.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Na Slalomáku jezdila dvoukotva, souběžná poma byla mimo provoz - domnívám se, že nejezdila ani přes den. Možná jen o víkendu. Hrobskou obsluhuje poma, bohužel v průběhu večera začala nějak stávkovat. Během jízdy nahoru třeba i vícekrát na nějakou chvíli zastavila, aby se pak zas sice rozjela, od určité doby patrně i menší rychlostí. Za to musím s vločkou dolů, obzvláště, když cena za večerní lyžování je poměrně vysoká (350 Kč) v porovnání s některými jiným středisky, i když možná ne s tak velkou nabídkou večerního lyžování, jako je na Bouřňáku.
Zázemí jsem nevyužil, nicméně zdá se, že nic nechybí. Dole pod Slalomákem je i půjčovna vybavení.

Zalidněnost:

Na dolním parkovišti stála cca stovka aut. Podle SPZ zřejmě ví o Bouřňáku i dost sousedů ze Saska.
Vlek podél Slalomáku stíhal pobrat zájemce prakticky bez fronty rovnou na kotvy, na Hrobské se tvořila fronta na 2 až 3 min. Časté výpadky vleku však prodlužovaly neproduktivně strávený čas nad únosnou míru - škoda, jinak by to bylo velmi pěkné večerní lyžování.

Občerstvení a aprés-ski:

Bufet dole pod Slalomákem se může hodit, ale nevyužil jsem. Nahoře na Hrobské je druhý bufet, přestože byl v provozu i večer, neměl asi tentokrát velký "kšeft", protože byl částečně odříznut technickým sněžením, boční větev sjezdovky tímto směrem byla uzavřena. Hotel Bouřňák očividně mimo provoz (závěje na potemnělých oknech), dole u parkoviště svítila restaurace Cepín a penzion Hubert, ale nezkoušel jsem.

Doprava do střediska a parkování:

Naprosto bezproblémová cesta po holém asfaltu až na parkoviště. Z parkoviště odklizen sníh, zůstala ledová vrstva, která nebyla na obtíž. Po dálnici z okraje Prahy až na místo 1 hod., velmi dobře dostupné i z měst a obcí severní poloviny Středočeského kraje - max. za 1:30 hod.