Sjezdovky:
Jak zde vypadají sjezdovky, jsem už celkem pozapomněl, a tak byl jeden z
důvodů mé návštěvy právě jejich připomenutí. Pod centrální lanovkou
vede pouze jedna, což je jeden z hlavních problémů. Přesto, že samotná LD
jezdí prakticky bez front, na červené sjezdovce je nápor lyžařů velký. V
nejhezčí a nejširší pasáži bohužel ještě umocněný lyžaři
(povětšinou nezkušenými) z LV Doplik, který svah lemuje. Samotná sjezdovka
je ale jinak asi nejehzčí v areálu, nebýt zalidněnosti, může poskytnout
opravdu fajn svezení. Realita byla ale taková, že fajn svezení bylo asi jen
v horních 400 metrech, které mají příjemný modrý sklon. Následuje
prudší červený hang o zhruba stejné délce, který se prakticky již během
dopoledne pokryje muldami od méně zkušených lyžařů. Poté široká
modro-červená pláň a klikatý užší dojezd do centra.
Sjezdovky pod druhou LD na Rýžovišti mě moc nenadchly. Modrá je opravdu
velmi mírná, vyžaduje občas i bruslení. Ve spodní části už nabízí
zajímavější sklon, ovšem svah je nakloněný a plný terénních zlomů.
Příjemná je délka přes 2 km. Rozdíl mezi sklonem červené a černé
sjezdovky jsem příliš neregistroval, obě jsou na české poměry spíše
černé a na rakouské zas červené. Velká výhoda je asi jen psychický blok,
který méně zkušené od sjezdu černé varianty odrazuje, a tak jsem byl na
sjezdovce skoro vždy sám. Obecně ale sjezdovky na Rýžovišti byly méně
zalidněné, jelikož se po nich počet lyžařů rozptýlí.
Dříve nepoznaným pro mne byl vlek Amálka, který je přístupný modrou
sjezdovkou. Nakonec se mi na "jeho" červené sjezdovce lyžovalo asi nejlépe
za celý den. Bohužel její délka osciluje jen okolo 500 metrů.
Sněhové podmínky:
Sněhu udával areál přesně 100 cm a asi nelhal. Prachový sníh, jež
jsem zažil předchozí den na Pasekách, se zde bohužel příliš nekonal.
Podklad byl spíše ledový s nízkou vrstvou staršího prašanu, který byl v
prudších částech vydřený na led. Například černá sjezdovka ale díky
nízké zalidněnosti držela ve skvělém stavu po celou dobu.
Možnosti offpiste sjezdu zde nehledejte, znemožňují ho okolní lesy a místy
i sítě. Ty tu jsou ale spíše "pro efekt" a třeba na zmíněné černé
sjezdovce se nacházejí jen v horních sto metrech.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Platit takové ceny za "komfort" zdejších čtyřsedačkových lanovek je
skoro až hřích. Obě jsou neodpojitelné a jízda na nich je únavná a
pomalá (lehce přes 10 min). Kvůli tomu člověk pořádně vymrzne, i když
je venku jen -1 stupeň. Potahy ale vypadají nově, jsou měkké a
nepopraskané. Oba vleky jsou starší pomy, jezdí ale celkem rychle.
Nedomyšlené je večerní lyžování, které se koná na LV Doplik, ke
kterému je nutné vystoupat asi 500 metrů po sjezdovce vzhůru.
Při pátrání po nějakých čerstvých investicích jsem narazil na nové
turnikety u centrální lanovky, které mají už i kameru, a tak jízdenku
nepřeprodáte. Dále třeba na velkoplošnou obrazovku viditelnou z centrální
lanovky, která zobrazuje aktuální záběry webkamer z areálu, stejně jako
přesný čas apod. Inu, asi bych finance raději investoval do modernizace
přepravních zařízení... 
Zalidněnost:
Sjezdovky na Rýžovišti méně zalidněné, pod centrální lanovkou vcelku
plno. Fronty na LD cca 1 až 5 min, s postupem času ubývaly. Jediným kladem
vysokých cen skipasů je asi menší zalidněnost, která v tento den byla v
okolních střediscích (Rokytnice, Paseky, ...) rozhodně vyšší. LV Doplik
se zhruba stejnou čekací dobou, LV Amálka bez front.
Občerstvení a aprés-ski:
Před lyžováním jsem se občerstvil v pekárně u hlavního parkoviště.
Dobré pečivo za příznivé ceny. Po lyžování poctivá horká čokoláda za
49,- v moderní restauraci pod centrální lanovkou. Apres-ski tu žije, ceny
lepší než například ve Špindlu a atmosféra dobrá.
Doprava do střediska a parkování:
Silnice až do Harrachova bez problémů sjízdná a kompletně "černá".
Hned za odbočkou k parkovištím ale úprava skončila a na úzké silnici,
která je zároveň i hojně využívána pěšími turisty, sáňkaři i
lyžaři, byl povrch tvořen souvislou vrstvou ledu a nejméně 10 cm sněhové
břečky. Kombinace toho všeho samozřejmě znamená tragédii - auta se musí
vyhýbat, s lidmi se míjí o pár centimetrů a každý rozjezd stojí
několikeré protočení pneumatik. Na komunikaci nebyl ani posypový
materiál.
Co se týče parkování, následovalo další zklamání, které jsem již od
počátku očekával. Prakticky v celém Harrachově se nedá zaparkovat zdarma
(vyjma supermarketu Norma na okraji) a u areálu tomu není jinak. Na dvou
menších parkovištích pod centrální lanovkou se platí ještě přijatelná
částka 50 korun za den. Obě parkoviště byla ale již plná, a tak jsem byl
organizátory přesměrován na vzdálenější (ale stále dobře přístupné
- cca 200 metrů od LD) soukromé parkoviště. To bylo velké, ale opět
pokryté sněhem a ledem. Navíc zde soukromník vybíral již nepřijatelných
100 korun za den. Se silným sebezapřením jsem zaplatil a spokojeně
konstatoval, že sem zas dalších 10 let nemusím... 