Sjezdovky:
Prakticky vše podstatné se v areálu pod Pradědem odehrává na
východních a jihovýchodních svazích Vysoké hole (1 464 m n. m.) a
Petrových kamenů (1 446 m n. m.), což jsou oblé vrcholy, které od Pradědu
odděluje prohlubující se údolí Bíle Opavy. Nachází se zde jedna
relativně delší černě značená trať (A) a několik kratších tratí (B,
C), vedoucích kolem postarších Tatrapom, které jsou střídavě značeny
červeně a modře. Značení tratí v tomto případě v žádném případě
neodpovídá jejich náročnosti. Snad s výjimkou prvně jmenované trati,
která by snad mohla mít parametry červené sjezdovky, jsou všechny ostatní
sjezdovky velmi nenáročné a přehledné. Polemizovat by rovněž bylo možné
o jejich deklarované délce, ale o to nakonec asi vůbec nejde. Modře
značený je rovněž tzv. Velký Václavák, což je nenáročný, zhruba 500 m
dlouhý průsek na jižním svahu Pradědu, který je často využíván
snowboardisty a skialpinisty jako nástup do volného terénu pod vrcholem
Pradědu.
Sněhové podmínky:
Na Ovčárně i v těchto dnech stále leží mohutná vrstva mokrého
sněhu, který ještě dokáže přes noc i umrznout. Po ránu tak bylo svezení
velmi rychlé a člověka by vůbec nenapadlo, že je konec března. Po poledni
ovšem sníh mění velmi rychle svou konzistenci a zejména na přímém slunci
se stává velmi těžkým. Dle tvrzení vlekařů by měl areál vydržet v
provozu přinejmenším do Velikonoc a pokud bude zájem, tak možná až do
konce dubna.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
V celém areálu jsou pouze lyžařské vleky. Černě značenou sjezdovku
obsluhuje kotva, sjezdovky B, C a Velký Václavák pak velmi zanedbané vleky
typu Tatrapoma. Zbylé kratší sjezdovky pak obsluhují oběžné pomy,
rovněž úctyhodného stáří. Zázemí pro lyžaře prakticky neexistuje,
využít lze několik občerstvení v bezprostředním okolí parkoviště na
Ovčárně. Např. na typický lyžařský aprés-ski bar zde nenarazíte, ale i
to je svým způsobem kouzlo tohoto areálu. Byť asi kouzlo nechtěného...
Zalidněnost:
Nádherný jarní den přivedl do hor velké množství lidí, drtivá
většina z nich ovšem byli běžkaři, skialpinisté a především turisté.
Na sjezdovkách se lyžování věnovalo maximálně několik desítek lidí,
kteří tak využili takřka prázdné sjezdovky a vleky bez jakýchkoliv
front.
Občerstvení a aprés-ski:
Možnosti občerstvení jsou v oblasti lyžařských vleků (nejen) na konci
sezóny jen velmi omezené. Velké chaty (Ovčárna, Kurzovní) obvykle
nebývají přístupné veřejnosti, výjimkou je v této souvislosti
legendární chata Barborka na jihozápadním svahu Pradědu, která je ovšem
zase pro lyžaře hůře dostupná, protože leží mimo sjezdové tratě.
Prakticky tak zůstává jen několik velmi neuspokojivých možností,
soustředěných kolem hlavního parkoviště na Ovčárně (restaurace hotelu
Figura a několik nově vybudovaných a dost nevzhledných občerstvení přímo
na parkovišti), resp. v budově Horské služby. Zde se nachází
občerstvení, které stojí za návštěvu už proto, že snad skutečně
vypadlo z nějakého normalizačního televizního seriálu... Obětavé paní
za pultem je mi chvílemi až líto. Provozovatelem je, jak jinak, Josef
Figura...
O aprés-ski je v souvislosti s areálem pod Pradědem zbytečné hovořit.
Relativně širokou nabídkou aprés-ski aktivit (sauny, wellnes centra apod.)
ovšem disponují četné hotely a penzióny v Malé Morávce, Karlově pod
Pradědem a třeba i nedalekých vzdušných lázních Karlova Studánka.
Doprava do střediska a parkování:
Praděd je autem z Ostravy relativně velmi dobře dostupný Zhruba za hodinu
a půl se dá z centra Ostravy pohodlně dostat až na parkoviště na Hvězdě,
kde lze odstavit vůz (100,- Kč/den) a odkud lze dále na Ovčárnu pokračovat
kyvadlovým autobusem (21,- Kč/osoba v jednom směru). Alternativně je možné
zaplatit 450,- Kč a vyjet na Ovčárnu vlastním vozem, přičemž v takovém
případě již nevznikají další náklady za parkování. Pochopitelně,
počet parkovacích míst na Ovčárně je hlavně v zimě relativně omezený,
takže tuto variantu lze reálně využít pouze z rána, cca do 9.00 až 9.30
hod.