Sjezdovky:
V provozu byly 4 sjezdové tratě. Nejvíce zaplněná byla červenomodrá
Kostelní (1 150 m), pak dost lyžařů bylo i na rozšířené modré, kde se
příjemně a pohodově carvuje (1 450 m), mírným neduhem bylo, že zde na
dvou místech dopoledne probíhalo zasněžování. Sportovní jízdu
umožňoval Slalomák do rukávu (1 670 m) nebo šlo pokračovat ze Slalomáku
po plošší modré k lanovce (1 050 m).
Sněhové podmínky:
Zdejší dělají, co mohou. Dobře upravené tratě, naprostá většina se
souvislou a dostatečnou sněhovou pokrývkou, pouze na několika místech fleky
s kamínky. Ale na sněhově chudý leden velmi slušné. Kolem oběda se místy
tvořily plotny, s tím se muselo ale počítat. Celý den probíhalo
zasněžování na červené sjezdové trati, tak je možné, že zanedlouho
pojede celý areál. Pokud bude přát počasí.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Základem jsou dvě čtyřsedačky, na Špičáku to je odpojitelná s
bublinou (900 m) a Špičák I neodpojitelná (1 179 m). Samozřejmostí je
půjčovna, skiservis, lyžařská škola.
Zalidněnost:
Větší fronty byly na zánovní sedačce s bublinou, ve špičce kolem 5
až 6 minut. Na druhé straně maximálně do 2 minut. Po obědě bez čekání.
K výuce slouží ještě dvě kratší pomy.
Občerstvení a aprés-ski:
Dostatečné možnosti občerstvení a za víceméně rozumné ceny. Nahoře
jsou dvě restaurace a bufet (v restauraci hlavní jídla cca 150 Kč, v bufetu
45 až 115 Kč), u hlavní lanovky ještě skibar U Nás, kde jsou asi
nejnižší ceny. A pak restaurant - penzion Krmelec. Dnes jsem si dal
občerstvení na dvou místech - turecká káva, horká hruška a sekaná s
chlebem a člověk se vešel do skoro neuvěřitelných 120 Kč.
Doprava do střediska a parkování:
Bezproblémová a suchá cesta ve směru Semily - Železný Brod - Tanvald -
Špičák. Poslední část má asi 2 roky nový povrch, kde byl dříve
tankodrom. Parkoviště bezplatná.