11.02.2023 | Dědkov
- autor: korsičan
- hodnocení:
Dědkov je prostě zážitek. Livigno to není, ale to kouzlo daného místa se ničemu nevyrovná.
Dědkov - recenze z osobní návštěvy střediska (aktuální lyžařské podmínky, doporučení a zkušenosti)
Lyžovat se nedá, tak jsme se vydali prozkoumat lyžařské středisko mého
dětství... Dnes už by to nikdo nedal, co v Dědkově čekalo každého
lyžaře. Auto se v drtivé většině případů muselo nechat dole v obci a k
vleku na vrcholu kopce se muselo z východní strany s veškerým vybavení
vyšlapat. Sjezdovky jsou přímo na sever, takže za patřičné pokrývky se
zde dalo lyžovat až do dubna. V zimě 1989/1990 na jižní straně kvetla
louka plné pampelišek a přitom se tady lyžovalo. Už si měsíc nepamatuji,
ale myslím si, že to byl květen! Středisko momentálně bez provozu.
Sjezdovky:
Dnes už je funkční jen levá a kratší část areálu, kterou tvoří dva průseky přes větší mez na které navazuje jedna louka. Převýšení bych odhadnul tak na 80 a délkou to bude tak 400, možná 500 m.
Sněhové podmínky:
Sněhu moc není. víc než 20 cm ho nebude.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Vlek zde zůstal pouze jeden. Je to klasický jednoduchý talířák z dob,
kdy zítra již znamenalo včera. Je to ta na levé straně areálu u lesa,
která je tak o 100 m kratší, než byla na straně pravé. Tato byla asi před
20 lety demontována a prodána do Měřína, kde slouží na kopci jménem
"Zabiják"!
Jako zázemí je zde jedna malá chata, kde se za provozu dá koupit čaj, káva a Tatranka. Za dob komunismu zde šlo koupit i párek, nebo polévku. Ta ale nebyla standardem.
Zalidněnost:
Dnes nulová. Kromě nás zde nikdo nebyl.
Pokud středisko funguje (loni ani jeden den), tak se zde pohybuje pár nenáročných jedinců, většinou nostalgických pamětníků. Řadím se mezi ně.
Před rokem 1990, zde bylo totálně narváno a na lanovky se běžně čekalo půl hodiny. Smradi jako já většinou předbíhali, pokud to šlo. To záleželo na obsluze dolních stanic. Nebo jsme čekali o kousek výše a komu talíř utekl, stal se naší kořistí.
Já jsem si ale našel lepší způsob a dá se říct, že jsem tam
odlyžoval, mimo členy klubu BOPO Třebíč, zdaleka nejvíc. Obslužná chata
totiž nemá vodovod a voda na čaj, kávu a polévku se musela vozit v 10l
plastových kanystrech ze studánky, která se nachází asi 50 m v lese pod
dolní stanicí stávajícího vleku. No a protože tam těch lidí bylo jako
smetí, spotřeba vody byla značná. Tak jsem se jako malý capart s obsluhou
domluvil a vodu, když byla třeba, jsem jim vozil. To znamenalo absolutní
přednost na vleku a samozřejmě žádné cvakání lístku. Takže jsem
vyfasoval kanystr, hůlky nechal nahoře, sjel jsem dolů k vleku, následně
došel těch 50 m ke studánce, naplnil vodu, vyšlapal zpět k vleku a pak
hurá nahoru.
Bylo to super. Minimálně půl dne jsem jezdil zadarmo,
počtem jízd jsem převyšoval 10 lidí naráz a kolikrát jsem dostal i něco
na zub. Rád na to vzpomínám.
Občerstvení a aprés-ski:
Dnes zavřeno.
Doprava do střediska a parkování:
Kdo má 4x4, vyjede dnes až nahoru k chatě. Kdo ne, musí šlapat dole z vesnice.
Dědkov je prostě zážitek. Livigno to není, ale to kouzlo daného místa se ničemu nevyrovná.
Naprostá pecka... Cestování v čase existuje. Dnes jsem se přesunul o 30 let
zpět. Na vleku jsem se smál jak malinkej harant. Jak mě ten zvuk kladek u
podpěr chyběl! Skvělá domácí atmosféra, sněhu tak akorát.