Sjezdovky:
Sjezdovka je tu pouze jedna na mírné louce, ale pro nenáročné, děti a
začátečníky bohatě stačí.
Sněhové podmínky:
Sněhu bohužel moc není, sice ho napadlo dost, ale okamžitě následovala
obleva s deštěm. Na louce bylo i dost krtinců, ale to je v posledních letech
na Vysočině standardem. Do této oblasti se snad přestěhovali všichni krtci
v Evropě.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Dopravu lyžařů zajišťuje starý talířák, který ovšem na tento
účel bohatě stačí.
Zalidněnost:
Skoro nikdo. Lyžovalo nás asi 30. Je škoda, že sem nenajde cestu víc
lidí. Za tu snahu udržet svah v provozu, by si to ta parta nadšenců
zasloužila. Před 35 lety se tam běžně stála na každý ze dvou
tehdejších vleků nekonečná fronta. Dnes je člověk rád, že si trochu
oddychne u prázdného nástupu... 
Občerstvení a aprés-ski:
Káva, čaj a nějaká ta Tatranka. Ceny lidové - vše za 10 Kč.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava je jak z jiného světa. Kdo nepřijede ráno při zamrzlé půdě,
nahoru nevyjede. Nám se to nepoštěstilo, přijeli jsme až před polednem, a
tak jsme si to museli od konce Dědkova vyšlápnout. K mému překvapení nikdo
z rodiny nepindal a bez řečí si to štrádoval kopcem vzhůru. Nahoře u
vleku stálo pár aut, co měli ráno štěstí.