Sjezdovky:
Největší zážitek je kovidové šílenství. Chápu respirátory v
autobuse, leč že ho někdo nosí na sjezdovce... No naštěstí nikdo neremcal
o zastrčeném respirátoru za kuklou a vzhledem k prázdným lanovkám se to
těch 30 vteřin, než ho dáte do kapsy, dá vydržet.
Pro rodiny doporučuji modrou č. 15/14 z vrcholu až do Gasteinu. Je to sice
z půlky lesní cesta, ale není tak úzká a dá se na ní dost vyblbnout.
Zejména horní část č. 15 do mezistanice je poctivá sjezdovka. Naopak
modrá č. 21 je lesní úzká cesta. Pro mě příjemná je červená č. 11 z
vrcholu do Angertalu. Zajímavá, členitá a rychlá. Líbí se mi i pěkné
červené č. 19 a 22. Naopak tedy červenou bych rozhodně nenazval č. 18,
která by mohla být suverénně černá. Ještě k tomu jak je zmrzlá,.. To
byl nejhorší sjezd dne. Potom co jsem protrpěl č. 18, jsem na černou neměl
odvahu. Pro začátečníky je určena č. 13 v údolí. Na rozjezd
ideální.
Sněhové podmínky:
Bohužel tím, jak dlouho nesněžilo a je mráz, tak jsou sjezdovky
přemrzlé a hodně tvrdé a místy pěkné plotny. Úprava je super a ani
odpoledne nejsou nikde žádné boule. Ale má napadnout až půl metru, takže
bude sněhu dost.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Pomalá dvojsedačka č. 24 v Bad Gasteinu už je babička, naopak kabinky
jsou v pohodě. Č. 11 nejezdila a na č. 19 také pěkně vymrznete. Dole v
Angertalu je ještě kotva pro dětský svah.
Zalidněnost:
Zalidněnost jako všude malá. Vždy přijedete a jedete. V kabince občas s
někým, občas sám. Na sedačce vždy sám. Zadní č. 19 jezdila skoro stále
naprázdno. Na sjezdovce si maximálně počkáte pár vteřin, abyste jí mohli
kroužit sami v celé šíři.
Občerstvení a aprés-ski:
Využita Ahornhütte, ceny mírně dražší - gulášovka 6,90 eur,
cappucino 4,20 eur, ale zase poctivé porce. Chalupy i při malém zalidnění
plné. V sezóně to nemůže stačit. Certifikáty nikdo nechtěl v chalupách
za celý týden nikde.
Doprava do střediska a parkování:
Skibus do Angertalu.