Sjezdovky:
Sjezdovky v Bubákově jsou mírnější, ideální pro
rodiny s dětmi a na rozlyžování. Dominují jim sjezdovky č. 11 a 7, které
jsou v první polovině kopce vedle sebe a tím tvoří krásnou širokou
sjezdovku. Sjezdovka č. 11 končí u vleku Bubákov 800 a č. 7 se mění na
červenou. V době návštěvy střediska byly otevřené všechny sjezdovky až
na červenou č. 8 a na polovinu modré propojovací č. 5, což byl problém
především pro začátečníky, kteří po jejím otevřeném úseku sjeli až
ke křížení s černo-červenou č. 2 a poté zjistili, že dál už je modrá
zavřená (zavřený úsek sjezdovky sjízdný byl, ale nebyl upravený).
Herlíkovice působí sportovnějším dojmem, i
nejmírněji značená modrá sjezdovka č. 4 podél kotvy Herlíkovice 500 je
poměrně strmá. Dolní část sjezdovky č. 2 je opět složená ze dvou na
sebe nalepených sjezdovek, takže vytvářela krásně širokou dálnici.
Sněhové podmínky:
Ve skiareálu bylo mimo sjezdovky 10 cm sněhu a na sjezdovkách údajně 50
cm, ale záleží jak kde. Ráno byl sníh na sjezdovkách krásně upravený,
ale už přes poledne se začaly vytvářet sněhové hroudy, kterým až do
večera ve větší míře odolala sjezdovka č. 4, která je většinu trasy
schovaná ve stínu. V odpoledních hodinách se stala sjezdovka č. 1 v
několika pasážích téměř nesjízdnou, nejhorší úsek byl v její
nejstrmější části, kde se už k tak náročnému úseku přidaly i
sněhové hroudy, které byly po celé šířce sjezdovky. V Bubákově se na
sjezdovkách č. 12 a 7 u sjezdu k lanovce ve sněhu ukázala i hlína.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Hlavní lanovky jsou čtyřsedačky starého neodpojitelného systému (v
Bubákově od firmy Leitner a v Herlíkovicích je Doppelmayr), které moc
komfortu nenabídnou. Jízda je někdy až zdlouhavá, ale na české poměry
komornějšího lyžařského střediska jsou dvě sedačkové lanovky
nadstandard. Ve skiareálu se nachází i kraťoučká pevně uchycená
kabinková lanovka, která slouží k překonání silnice a mírného
převýšení z bubákovského parkoviště ke stanici lanovky. Skiareál
nabízí i několik vleků, spíše staré kotvy a pomy, které ale bohatě
stačí. V době návštěvy střediska byly zavřené pouze dva souběžné
vleky z Bubákova (Bubákov I a Bubákov II). I u sedačkových lanovek i u
vleků byla milá obsluha, která ochotně pomáhala s nástupem. Ve středisku
by měly být u dětských školek v Bubákově a Herlíkovicích i pojízdné
pásy.
Sjezdovky v celém areálu nejsou moc dobře značené (pouze u odboček a
začátků sjezdovky je na jejím kraji cedule se šipkou a obtížností), ale
po krátkém prozkoumání střediska už víte, kde co najdete.
Zalidněnost:
Zalidněnost byla během týdne velmi malá, vytváří to klidnou horskou
atmosféru a nezaplněné sjezdovky. U vleků jsme čekali pouze ráno v
Bubákově, kdy přijížděli lyžaři, kteří se čtyřsedačkou dostávali
do vrchní části střediska, jinak se nikde žádná větší fronta
neobjevila.
Občerstvení a aprés-ski:
Ve středisku funguje hned několik horských chatek a stánků, kde si
každý může dopřát něco k jídlu nebo jen tak na zahřátí. Jsou to
chatky s horským nádechem a venkovním i vnitřním posezením.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava do střediska je příjemná, je dostupné přímo z Vrchlabí.
Navíc každé ráno jezdí kolem 6. hodiny z Prahy skibus s přímým spojením
Praha - Herlíkovice. Parkování v Bubákově je stejně jako v Herlíkovicích
dostačující a poměrně prostorné, navíc přímo z parkoviště jdete
pěšky akorát k jeho okraji, odkud vede krátká spojovací kabinka do
areálu. V Herlíkovicích je parkování až za hotelem Eden, cesta z
parkoviště je v lyžákách až k pokladně dost nepříjemná, vítané
zlepšení by bylo, kdyby podél silnice k hotelu Eden a pokladně vedla
alespoň úzký pruh upraveného sněhu, kde by se dalo jet na lyžích. Navíc
je od pokladen k vleku dlouhé strmé schodiště.