Sjezdovky:
Lyžuje se pouze po hlavní, prostřední sjezdovce. I tak je to velký
úspěch. Po mírném začátku je hrana, následuje prudší úsek a pak se
sklon mění zase v pozvolný. Horskou atmosféru dotváří pohled na
protější bílé Krkonoše - Szrenicu, Violík, Lysou horu, Boudu nad
Sněžnými jámami, Kotel, Medvědín, Malý Šišák, Luční horu,
Studniční horu a Černou horu.
Sněhové podmínky:
Sjezdovka byla opět vzorně upravena, zmrzlá, postupně se sníh
nastrouhával a vlhnul. Dopolední lyžování skvělé. Sníh ale ubývá. Na
hraně už to bude brzy na hraně, bude třeba dávat pozor na lyže.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Lanovku areál nemá, byla by stejně zbytečná, sjezdovky jsou krátké,
ale široké. Jinak je zde komfort veškerý.
Zalidněnost:
Aut bylo hodně, lyžařů málo. Fronta se netvořila, ale občas někdo
vycouvával od turniketů kvůli skončení platnosti skipasu. Hlavně děti se
tam motaly. Na levém turniketu se nezobrazoval čas. Taky jsem postřehla
jakousi chybu na mém skipasu. Rozdíl mezi časem prodeje a prvním průchodem
turniketu jsem měla 8 minut, tak dlouho mi obejití budovy určitě
netrvá.
Občerstvení a aprés-ski:
V areálu je prostorný bufet s nabídkou polévky a několika jednoduchých
jídel. Před budovou jsou stoly s lavicemi.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava je výborná, silnice suché. Většina řidičů parkuje u dolní
stanice vleku na malém parkovišti nebo podél silnice, nahoře jsem viděla
jen jedno auto.