Sjezdovky:
Vše, co jsem viděl a kolem čeho jsem šel, tak jelo. Pěšky jsem scházel
podle modrého traverzu zpět k Vistě, tak se dalo všude jezdit. Na kárv by
to odpo už nebylo, ale na fošně by se tam dalo zablbnout. Co mě překvapilo,
tak na černé sjezdovce to vypadalo ze všech nejlíp a to tam dosti lidí
jezdilo. Nebylo to sedřený jak některá jiný místa. Část na Kamile a
část na Slamníku byla sedřená na led.
Při tom, jak jsem odcházel už se středisko zavíralo a hned na Kamilu
najely tři rolby a připravovaly ji na včerko.
Sněhové podmínky:
Co jsem scházel po dlouhé modré od výstupu ze Slona zpět na Kamilu, tak
z boku bylo vidět, že tam jsou cca 2 metry sněhu. Škoda, že se zavírá.
Nicméně horní část modré, kde se jede od stezky ke Slonovi, už se jezdil
jen pruh, zbytek už byl hodně hnědej. Myslím, že tam sníh byl, ale byla to
směs takovýho toho jehličí atd., což udělá prostě sníh hnědej a
jízdní vlastnosti taky už nebudou optimál.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Všechno fičelo, jak mělo, i na Slamníku a i u Slona jsem viděl jezdit
lidi.
Zalidněnost:
Maličko lidí, ale myslím, že o to víc si to užili.
Občerstvení a aprés-ski:
Nevyužito, ale vše bylo otevřeno, i prosklená Skalka.
Doprava do střediska a parkování:
Všude hroznýho místa.