Sjezdovky:
Otevřeno bylo úplně vše kromě spodní propojky ke Slonovi, ale sjízdná
byla ještě také, nicméně nebylo třeba ji využívat. Skoky u Slona stále
sjízdné, Funline už ne, místy bez sněhu.
Sněhové podmínky:
Obrovské překvapení, většina sjezdovek byla až do 12 hodin vymrzlá,
navzdory slunci a vysoké teplotě. Jediný Slamník začal měknout již
dříve, a tak na něm dopoledne lyžovalo asi nejvíce lidí. Vybaven lyžemi s
84 a 95 mm pod patou jsem nebyl jinak skvělými podmínkami až tak nadšený,
ale po 12. hodině to ve spodní části svahu začalo příjemně měknout, po
13. hodině se již parádně jezdilo všude. Po 15. hodině naopak už
začínala pokrývka působit více jako voda než jako sníh a i na hodně
širokých lyžích to přestávalo být komfortní. Jinak se ale lyžovalo
opravdu skvěle, díky nulové zalidněnosti se dalo carvovat po většinu času
všude a bez muld.
Hlína byla dopoledne pouze na pár místech, někdy i ohraničených,
odpoledne pak vykoukla i jinde. Nicméně jezdit by se ještě aspoň týden
určitě dalo, obzvlášť když se má ochladit a možná i nasněžit.
Sjezdovky č. 2 a 3 by to určitě zvládly, ale otázkou by byl zájem
lyžařů. A ačkoliv bychom si to my všichni srdcaři přáli, takto velký
areál (vlastně jakýkoli) je takřka vždy nutné podřídit řeči čísel, a
ta je neúprosná. 
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Zde se nic nemění, zázemí je v pořádku, lanovky jezdí stále stejně.
Díky nulové zalidněnosti u Slona se zde nezastavovalo, takže super. Naopak s
postupujícím odpolednem přibývalo pěších na LD Sněžník, kvůli kterým
se občas zpomalovalo.
Pokud bych měl vypíchnout aspoň nějaké negativum, tak by se slušelo
odbourat překážku v podobě schodů u Slona, takovému areálu už by
slušely klidně i jezdící, případně pás či zkrátka jiný, méně
obtěžující přístup.
Zalidněnost:
Fronty jsem v tento termín sice nečekal, ale počítal jsem zhruba se
střední zaliděností, navíc vzhledem k víkendu. Avšak v areálu bylo
chvílemi takřka úplně prázdno. U Slona jezdilo celý den pouze pár lidí,
sjezdovku měl člověk takřka vždy celou pro sebe, nejinak tomu bylo často
třeba na sjezdovce č. 3. Největší zalidněnost byla asi na Slamníku, kde
chvílemi jezdila i každá poma obsazená, ale žádná fronta se samozřejmě
nekonala.
Občerstvení a aprés-ski:
Zavítali jsme klasicky na Slaměnku, strapačky s uzeným a zelím byly
dobré - cena okolo 200,- jako za ostatní jídla, třeba dukátové buchtičky
nebo holanďák. Z terasy je výhled i na monstrózní visutý most, který
nakonec bohužel ještě není dokončen, hotovo by mělo být v květnu.
Vzhledem k neděli se v 16 h žádné aprés-ski nekonalo, ale hojné
návštěvnosti se těšila bobová dráha, která jinak měla oficiálně v 16
h zavírat.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava z Polska, kde jsme se ubytovali, bezproblémová a rychlá, po
pěkných a suchých silnicích. Tankovat se dá pár minut od hranic na pumpě
Orlen za zhruba 35 Kč za litr N95. Předchozí den doprava z Prahy také bez
problémů, škoda jen, že to není blíže. 