Česko
-
Česká Sibiř Monínec - recenze z osobní návštěvy střediska (aktuální lyžařské podmínky, doporučení a zkušenosti)
Podrobné dojmy a zkušenosti ze střediska s vlastními fotkami (odměna 100+ SNOWbonů).
Na Monínci se letos začalo lyžovat pozdě. Šetření, nebo spíš
strašení se šetřením asi dolehlo i sem, a tak se místo tradiční půlky
listopadu začalo lyžovat až o měsíc později. Na druhou stranu ale díky
mrazům a výkonnému zasněžování rovnou na celé sjezdovce, za což dávám
palec nahoru. Skipasy si zde teď koupíte přes Gopass, což vlastně není až
tak špatné. Pokud jste vlastnili skipas místní, na pokladně je vykupují, a
dostanete za něj stovku... Fajn bonus. 
Vyrazil jsem
na klasické místní večerko, všední den, plusové teploty, první lednový
týden - pro nulovou zalidněnost zkrátka nelze udělat víc. No, méně lidí
jsem tu rozhodně už zažil, nicméně i tak to nebylo hrozné. V ceně
příliš nestouply denní tarify, zato za večerní lyžování si už
účtují poměrně dost... A bohužel úplně nevím, zda úměrně kvalitě. S
Gopassem si minimálně u večerního lyžování nemusíte lámat hlavu,
nerozhoduje zde, jak dopředu skipas koupíte jako u jiných areálů, spíš
jen to, zda lyžujete v neděli až úterý za levnější tarif.
Sjezdovky:
Lyžuje se na hlavní, asi 1,1 km dlouhé sjezdovce. Roky je tu jeden a ten samý problém, světla jsou namířená tak, že přesně v nejprudším bodu trati je v podstatě tma, ale sjezdovku znám nazpaměť a kdokoli jiný se ji taky za pár jízd naučí, tak to není až tak velký problém. Čirá skla jsou pojistkou kvalitního výhledu.
Sjezdovka není v horní polovině v provozu v plné šíři, ale cca ze dvou třetin šířky. Při současném stavu, kdy polovina skiareálů kvůli oblevě zavřela, slušný výkon.
Sněhové podmínky:
Nejedná se ale o náhodu, zde na žádný přírodní sníh nespoléhají a tak se, jako tradičně v lednu, lyžuje na zhruba půl metru technického sněhu, teď už hlavně toho ze Snowfactory. Teoreticky tedy v podstatě jedna z momentálně nejvyšších pokrývek v Česku.
Snad nikdy zde nezažiju takový sníh, jaký očekávám, a ani tento den
nebyl výjimkou. V Praze přes den slunečno a zhruba deset stupňů nad nulou,
takže poměrně jasná volba nejširších lyží na měkký technický firn,
ale ejhle - přímo u nástupu u kasy je to tvrdé a zmrzlé jako při -20.
Naopak v celé horní půlce sjezdovky jde spíš o nespojenou zmrzlou krupici,
která, urolbovaná do manšestru, překvapí nejednoho lyžaře. Lyže se moc
zaříznout nedají, krupice ujíždí pod nimi a celá ta odletující zmrzlá
hmota navíc dělá hrozný hluk. Postupem času si ale člověk vždy zvykne a
nakonec se v té zrovna aktuální hmotě dá i poměrně slušně jezdit. Jako
už nejednou byl skutečně nejlepší poslední úsek, cca 200 metrů před
nástupem na lanovku, kde to bylo opravdu tvrdé a zmrzlé. Sem se sníh ze
Snowfactory nehrne každý den, protože je to daleko, a tak je pěkně
propojený a drží. Po celou dobu probíhalo v horní polovině zasněžování
ze Snowfactory, ale dvě dotyčná místa se dala snadno objet.
Malou výtku bych měl k rolbařům, na pár místech se jim to úplně slícovat nepodařilo, viděl jsem i jednu menší rýhu, která mohla způsobit zranění. Po pár jízdách se ale svah "srovnal".
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Za lanovku míří tentokrát jedna vločka dolů. Že je neodpojitelná a pomalá, jsme už zvyklí. Nicméně dnes jezdila ještě pomaleji než obyčejně, a to proto, že v provozu nebyl pojízdný pás u nástupu. Důvod neznám, ale místo standardních zhruba 10 minut potřebných pro jízdu nahoru-dolů to zabralo asi 12 minut, tedy celkem asi o 3 jízdy méně za 3 hodiny. A to už je celkem znát, slabých nalyžovaných 17 km za 3 hodiny opravdu není něco, za co třeba platit pomalu prémiové jízdné... Koneckonců při nedávné návštěvě Rakouska jsem byl svědkem nabídky večerka za cenu nižší než zde, kde se díky rychlé odpojitelné lanovce a delšímu svahu dalo nalyžovat minimálně dvakrát tolik. A navíc v pro mě přívětivějším čase 19 až 22 hodin. V provozu byla i kotva, ta jezdila standardní rychlostí, tedy rychleji než lanovka.
Zalidněnost:
Ve špičce se zalidněnost vyšplhala asi ke 40 lyžařům, což už je v podstatě maximum na jízdu bez omezení. Brzdit jsem musel asi jen při jedné jízdě, jinak se dalo jezdit naplno. A že to opravdu frčelo, díky zmrzlému sněhu jsem měl bez jakékoli snahy naměřenou maximální rychlost okolo 80 km/h. Běžně to zde bývá tak o 20 méně.
Občerstvení a aprés-ski:
Otevřena restaurace u nástupu, klasicky do 22 hod., možná i hotel, ale
tam jsem nedohlédl. Občerstvení u trati uzavřena. Po konci mrtvo, aprés-ski
jsem zde večer ještě nezažil.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava do areálu je jedním z mála pozitiv, nejen díky obchvatu Olbramovic se jízda z Prahy zase o kousek zrychlila. To, co před lety trvalo hodinu a deset minut, se dá rychlou jízdou v plném provozu zvládnout za 55 minut, kdyby to člověk drtil nadoraz, možná i za 50. Zpět v nulovém provozu pohodlnou jízdou také za 55...
Parkovat šlo klasicky kousek pod schody ke kase, podél silnice či u apartmánů. Kdo nezná, projde se z parkoviště. Pár aut stálo také u kotvy, ale parkoviště není osvětlené.
Hodnotím návštěvu střediska při večerním lyžování, které zde probíhá v čase 18:00 - 21:00. Středisko je prakticky o jedné sjezdovce, na večerko na otočku z Prahy ideál. Malá zalidněnost, vzhledem k termínu a poloze výborné sněhové podmínky.
Již přes dva roky jsem se nepodíval na náš středočeský ledovec, na víkendové lyžování holt často člověk jede raději "na hory", navíc se rozhoduji zpravidla den předem a nebo až ráno, což se zdejším nákupem přes Gopass znamená ceny víkendového denního lyžování klidně okolo 800 Kč. Na večerní lyžování...
Středisko mám nejblíže bydlišti, přesto jsem ho dnes navštívila poprvé. Neočekávala jsem nic moc - takže mě nezklamalo, zajezdila jsem si, bylo hezké počasí, prostě výlet za sluníčkem a sněhem. Monínec je unikátní a tím také zajímavý - jedna modro-červená sjezdovka 1 200m dlouhá, která se nenachází ...
V pátek 31.1.2025 při odjezdu z domova pršelo. Pršet přestalo, až když jsme projeli Sedlec-Prčice. Okolo 9. hodiny bylo na parkovišti jen pár aut a na sjezdovce volno. Okolo půl 10 vysvitlo sluníčko a dalo se krásně lyžovat na upravené sjezdovce. Během dopoledne se začalo střídat počasí od sluníčka, deště a zatažena až po sněhové přeháňky. Sjezdovka začala být okolo poledne již rozježděná a v horní části byly ledové plotny. Lidí bylo stále málo a u turniketu se nestála žádná fronta. Lyžovali jsme až do 15 hodin a stále se dalo dobře lyžovat. Ten den tam bylo i spoustu dětí, kterým rozježděná sjezdovka nedělala vůbec žádný problém. I když je Monínec hodně nízko (dolní stanice 480 m n. m.), mají na sjezdovce dostatek sněhu. Uvádějí 80-100 cm. Mimo sjezdovku není sníh žádný. V provozu byla 4sedačková lanovka a kotva. Kapacita dostačující bez front. Dole u pokladny je půjčovna a servis. Občerstvení je v restauraci u dolní stanice, nebo malý domek po straně sjezdovky, který není vytápěný. Velké plus je parkování zdarma u dolní stanice lanovky nebo na středním parkovišti u kotvy. Plus: dostatek sněhu, málo lidí, lacinější skipas koupený přes Skipasomat. Minus: teploty nad nulou, užší sjezdovka.
V první řadě chválím, že se pomalu otevírají i české areály a Monínec je jeden z nich. Sice jen v oblasti, kde jezdí horní kotva (cca 500 metrů sjezdovka) a s částečným omezením po délce kvůli snowparku, ale na začátek dobrý. Sníh je klasický "cukr" ze Snowfactory, ale je aktuálně přisypáván sněžnými děly. To byla též jedna z nevýhod, že děla běžela i během otevírací doby, a tak když se otočil vítr, lyžovalo se „ve vánici“. Sjezdovka byla v dobrém stavu cca do 11 hodin, pak se zde začínala tvořit vydřená místa až na ledový podklad a muldy. Do té doby celkem dobré lyžování. Zalidněnost po otevření byla větší, čekalo se chvilku na kotvě, pak už se lyžaři rozptýlili po areálu a nečekalo se vůbec. Příjezdová cesta z dálnice D3 v pohodě, bez objížděk, parkoviště poloprázdné. U nástupiště funguje stánek s občerstvením (nelze zatím platit kartou) a kiosek na skipasy. Ty se dají koupit i přes Gopass online. Vlekaři v pohodě a ochotní. Tak si přejme, ať počasí vydrží a nepřijde obleva…
Od pondělí do středy jsem navštívil středisko na Monínci. Bohužel počasí nepřálo a já si už začal myslet, že zde tu mlhu snad vyrábí. Nejhorší to bylo v úterý, kdy se mlha rozpustila až okolo 14. hodiny. Ve středu byla viditelnost mnohem lepší, kdy se mlha držela v horní části sjezdovky, kde se post...
Po dlouhé době jsem se dostal na Monínec vyzkoušet večerní lyžování. Překvapilo mě prázdné parkoviště a lidí tu taky mnoho nebylo. Sjezdovka byla pěkně připravená, ale kvůli teplu byla stále měkká. Bohužel musím vytknout osvětlení sjezdovky, které je slabé a občas jej zastíní nějaká ta sedačka. Cena...
Skoro celodenní lyžování za krásného slunečného počasí, které vytáhlo ven plno lyžařů. Prostorné parkoviště. Hlavní sjezdovka sklonem a délkou tak akorát. Možnost získání skipasu výrazně levněji než pokladnový ceník. Restaurace prodávající jídlo za slušné ceny. Jen ta rychlost hlavní lanovky...
Již v pátek byla na Monínci zahájena lyžařská sezóna, což vzhledem k teplotám a počasí působí trošku jako zjevení.
Na to, že je březen, venku přes deset stupňů, tak sjezdovka na Monínci je v "bezvadném" stavu. To jsem skutečně nečekal. Na začátku krásně pevná a ani časem se moc nerozjížděla. V horní části kolem kotvy je sněhu habaděj, určitě více než půl metru, takže kdyby chtěli, tak se dá jezdit určitě i do du...
Zatímco v nedalekých zahrádkách již nezadržitelně startuje jaro, na rozhraní středočeského a jihočeského kraje se lyžuje. Středisko, které je dobře dostupné jak ze severu, tak z jihu, poslouží celkem slušně na pár hodin k pobavení na sněhu.
Vzhledem k teplotám (při odjezdu -8 stupňů) jsem očekával trochu nižší návštěvnost než cca 150 lidí, ale na lanovku ani kotvu se nečekalo. Na sjezdovce už to ale poznat bylo a při carvování bylo třeba být opatrnější. Horší byl stav sjezdovek, které sice byly v zásadě rovné, ale nezřídka na nich byly...
Jedna z mých nejlepších návštěv na Monínci: Velmi málo lidí v kombinaci s perfektními sněhovými podmínkami přispělo k velmi příjemným třem hodinám lyžování. Samozřejmě je nutné jezdit kotvou, protože lanovka je ještě pomalejší než jindy kvůli nefunkčnímu rozběhovému pásu (kotva taky není rychlík, al...
Konečně zimní atmosféra i na Monínci. Lyžuje se tu sice už přes měsíc, a to na celé délce sjezdovky, ale valnou většinu času připomínalo okolí spíš jaro. Dnes však bylo bílo a mrazivo.
Takové jarní lyžování... Dnes jsme využili akci z časopisu 1+1 zdarma, ale zas takový rozdíl ve finální ceně to není, když se musí uplatnit na pokladně. Jeden den on-line za 560 a na pokladně za 960. Chudáci, co nesnáší nakupování online... Návštěvu jsme si užili.
Včera jsem byl poprvé v této sezoně na Monínci. Přijel jsem na devátou. Počasí slibovalo dobrou lyžovačku. V noci bylo -3 a dopoledne mělo být také ještě pod nulou. Svah byl vystříkán umělým sněhem, který se zde vyrábí, i když je nad nulou. Sjezdovka byla sice kvalitně nastříkána, ale šířka byla asi dvoutřetinová. První tři čtyři jízdy byly fajn. Jen lanovka se mi zdála velmi pomalá. V půl jedenácté přibývalo lidí, ale fronty nebyly. Lanovkáři zřejmě zamezili na některé nástup, aby kapacita lanovky nepřevyšovala kapacitu úzké sjezdovky. Navíc se na sjezdovce vytvořil později asi 3metrový pruh modrého ledu a v jeho okolí se vytvořila různě vysoká sypká krupice. Jezdilo zde dost pomalých, ale i rychlých lyžařů včetně dětí. Začínalo to být dosti nebezpečné. V jedenáct jsem to sbalil. Ani na polívku to nebylo komfortní – restaurace byla plná. Parkoviště byla již také téměř plná a stále přijížděla další auta. Holt je málo sněhu.
Původně jsem chtěl na Monínec vyjet lyžovat, ale když jsem viděl ty davy lidí, udělal jsem pouze obhlídku pro lyžování někdy v týdnu nebo večer. Sjezdovka je zasněžena téměř celá, určitě po celé délce, občas je zúžena a dosněžuje se. Sníh upravený a nebyly vidět muldy. V provozu je čtyřsedačka a horní vlek, odpoledne v době mé návštěvy se ani u jedné nečekalo, ale podle kamer dopoledne bylo hustěji. Na sjezdovce na můj vkus bylo na místní poměry už docela plno, převážně dětská část lyžařů. Občerstvení otevřeno dole u restaurace, horní stánky byly zavřené. Parkoviště neupraveno, zaparkovat vyžadovalo trochu umu 😊 Spojení s Gopassem ten den fungovalo divně, u pokladny se několikrát řešilo, že Gopass karty nepouští, ale to se snad časem vyřeší. Kousek u pokladen je na ně samovydávací stojan. U pokladny se dá koupit jen celodenní a večerní, zbytek on-line (zejména krátkočasové).
Poslední lyžování na Monínci se velmi povedlo. Sjezdovka byla i přes vysoké teploty příjemně tvrdá a vzhledem k minimálnímu množství lyžujících zůstala ve výborném stavu po celou dobu lyžování. Zajímavostí bylo, že i když se jednalo o večerní lyžování, tak vzhledem k posunu času bylo větší část doby...
Oproti minulému týdnu výrazně lepší dojem. I přes plusové teploty v průběhu dne sjezdovka krásně tvrdá, ale tentokrát bez hrudek, takže se dalo krásně carvovat. Pozitivní bonus byl velmi málo lidí.
Na Monínec jsem vyrazil na své první lyžařské závody (když nepočítám ty na lyžáku na střední) nazvané Dark Snow Monínec. Jak samotný název napovídá, jelo se večer za umělého osvětlení.
