Sjezdovky:
V provozu jsou všechny sjezdovky, odpoledne se na strmějších místech
tvořily ledové plotny a boule. Jen průjezd tubusem byl zavřený. Hotelovou
sjezdovku jsme nevyzkoušeli, je od hlavní oddělena a je nutné k ní lyže
kousek poponést.
Sněhové podmínky:
Přírodního sněhu moc není, jen pár centimetrů, zato umělého
dokázali vyrobit mraky. Uváděných 110 cm sněhu bych na dost místech
věřil. Tvrdý podklad zaručil, že byly sjezdovky dlouhou dobu v dobrém
stavu.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Klasická kotva - klasika. Zato snad neznám jiné místo, kde je pomalejší
lanovka než kotva... Od loňska na nástupu pohyblivý pás už ani vidět
není a jsou místo něj gumové rohože, asi kvůli tomu je rychlost o něco
zpomalena. I tak se lyžařova statická rychlost dostatečně nesrovná se
sedačkou a lyžařovo pozadí může utrpět nemilé bolení. Což v areálu
vhodném pro děti moc nechápu, pak se již tak pomalá lanovka ještě musí
zpomalovat pro děti při nastupování.
Zalidněnost:
Na kotvu se moc nečekalo, zato na lanovku menší fronta byla, ale nic
strašného, cca 5 minut. Horší to bylo na svahu, ta byla dost zaplněná,
takže široké carvingové oblouky nepřipadaly v úvahu. Plno dětí a
padajících účastníků provozu.
Občerstvení a aprés-ski:
U spodní stanice lanovky je prostorná restaurace i s venkovní terasou
bufetového typu, kde jsme se zastavili a hlavní jídlo stojící cca 150 až
160 Kč, k dispozici je i zeleninový bar. Ceny mají solidní. Další
možností je menší občerstvení v horní části sjezdovky v chaloupce.
Občerstvení u spodní stanice kotvy bylo zase zavřené.
Doprava do střediska a parkování:
Silnice holá, suchá, ale v některých místech si člověk při
mínusových teplotách dá stejně velký pozor. Největší a nejbližší
parkoviště spodní stanici bylo narvané, z části bylo obsazené i
vedlejší. My zvolili nejvýše položené pod kotvou v půlce sjezdovky.