Sjezdovky:
V areálu najdeme velmi příjemnou červenou sjezdovku v délce cca 850 m,
pěknou modrou okružní sjezdovku (cca 1 100 m) a propojku zhruba v polovině,
kdy jde sjet z červené na spodní úsek modré sjezdovky. Vše bylo v provozu,
jen v části pod lanovkou měli ranní trénink závodníci, což ale
nepřineslo žádné zvláštní omezení.
Sněhové podmínky:
Úžasné, skvělé, parádní.
Po ránu krásný manšestr přírodního sněhu,
pod kterým držel pevný podklad. Po celou dobu parádní podmínky.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Areál obsluhuje poměrně svižná čtyřsedačka s nástupním pásem,
která jela těsně pod 10 km/h. Při nástupu i výstupu byla velmi nízko,
což nebylo úplně komfortní, ale nic, co by se nedalo přežít.
Zalidněnost:
Překvapilo nás, že hned na osmou najelo poměrně dost aut, pak se ale
přísun zastavil, takže až do deváté byl na svahu přibližně sejný
počet lidí, kteří se rozprostřeli po areálu. Po deváté se začaly
tvořit menší fronty u nástupu. Kolem desáté už nastal pěkný masakr, kdy
další a další davy stoupaly k lanovce. Poslední dvě jízdy už byla fronta
kolem celé boudy a čekalo se přes pět minut. O půl jedenácté jsme to
zabalili a vyklidili pole. Zajímavou atrakcí byl pro děti lyžující pes.

Občerstvení a aprés-ski:
U horní stanice bufet otevřen od 9 hodin. Karczma pod sjezdovkou lákala
goralskou hudbou a vůněmi, které se rozlévaly po okolí.
Doprava do střediska a parkování:
Brzy ráno bez kolon, cestou zpět směrem do Wisly tradiční masakr.