Sjezdovky:
V provozu byla hlavní kilometrová červená a také boční modrá dlouhá
okolo 1 200 m. Také byla možnost využít plácku pro děti, kolotoče a
sáňkařské louky s pojízdným pásem.
Sněhové podmínky:
Letos je to fakt totální zmar. Na červené sice prozatím dostatečná
vrstva, ale sjezdovka byla velmi měkká a velmi brzy byla rozbitá. Na modré
sjezdovce jsou již ve spodní části vytátá místa přes polovinu její
šířky. Navíc sněhová zásoba je místy tak tenká, že už se ani
nerolbuje. Zkontrolovali jsme ji jen jednou a už se zde nevrátili.
Předpokládám, že každým dnem tato část areálu zavře.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Čtyřsedačka s nástupním pásem jela vcelku svižně, ale často
zastavovala a zpomalovala při nástupu malých dětí.
Zalidněnost:
V areálu se pohybovalo několik družstev dětí o různé výkonnosti,
zkušení lyžaři i začátečníci. Většinou ale šla najít pěkná okna,
kdy jsme si sjezdy opravdu užili. Na lanovku jsme ani jednou nečekali. Do
10:30 bez front.
Občerstvení a aprés-ski:
Dole pod sjezdovkou goralská restaurace, kousek níž hotel.
Doprava do střediska a parkování:
Cesta suchá, parkoviště zdarma je přímo pod sjezdovkou, ale je třeba
dojet včas, jinak se stojí níž. Brzkým příjezdem se také vyhnete
nekonečným kolonám před Wislou.