Skiresort Černá hora - Pec aktuální report z 07.03.2023

Sjezdovky:

Otevřeny jsou snad všechny svahy, které areály nabízí, chybí celkem možná pár stovek metrů u stojících vleků, ale to není podstatné.

Začali jsme ráno v Černém Dole, který nezklamal a nabídl přesně to, co od něj člověk očekává - přehledné, dostatečně dlouhé sjezdovky s více méně shodným profilem, přecházejícím z červeného sklonu v horních partiích do modrého v těch spodních. Zkrátka ideál pro fajn carvingové svezení - ne však ve velmi pomalém prašanu, který se zde vyskytoval dnes. Nedostali jsme se již na Böhnischovy boudy a zdejší Funline, hustá mlha ve vrcholových partiích tam nedovolila ani nahlédnout a navíc jsme již spěchali na skibus do Janských Lázní.

Na Černou horu jsem sice nezavítal již dobrých 8 let, ale nic nového se zde asi nekoná. Vynechal jsem vleky Sport 1 a 2, které jsou celkem schované a na první pohled neviditelné, dále také Formánky a Svobodu nad Úpou, kde to s důstojným lyžováním zřejmě nemá moc co dočinění. Jinak zde panuje lyžovačka na fajn červených sjezdovkách, bohužel s asi nejvyšší zalidněností v celém areálu. Hofmanky jsou dostatečně široké a nabídnou tak dostatek prostoru pro carving, suverénně nejlépe se jezdilo na sjezdovce č. 4a pod kabinkou, která má však titul "černá" neprávem. Dokonce na samotné Černé hoře by se asi našlo více sjezdovek s prudším sklonem. V porovnání třeba s Hnědým vrchem v Peci pak jde už o úplně jinou pohádku. Modré pasáže ve spodní části areálu jsou opravdu celkem ploché a při takto pomalém sněhu se neobejdu ani bez přibruslení. Anděl je bohužel stále stejně úzký, a tak to zde i přes celkem ideální a konstantní carvingový sklon dopadá již dlouhé roky stejně - již dopoledne se vydře na led prostřední část a po krajích zůstane vyhrnutý sníh, takže pokusy o jakékoli jiné než striktně krátké slalomové oblouky končí jízdou z hlubokého do hlubokého přes ledové plotny. Na Protěži stojí zato horní, sytě červený úsek, nepotěší ale spodní plochá polovina.

Přejezd SkiTour byl pro mě celkem zklamáním, několik přejezdových úseků je celkem plochých a především posledních cca 200 metrů k druhé rolbě je vyloženě do kopce a mnoho lyžařů zde jde raději po svých.

V Peci se též nic nového nekoná, z důvodů velmi pomalého sněhu a mírného sklonu jsem ani nezavítal na Javořák či třeba k vleku U lesa. Po letech jsem se ale podíval na Hnědý vrch, jež poskytuje asi opravdu jediné vyloženě černé svezení v celém resortu, a to v podobě asi 300 metrů dlouhého úseku, který se odděluje ze zdejší červené sjezdovky. Zároveň si zde šlo užít pod trasou LD i slušných nánosů prašanu, a především v náležitě prudším sklonu. Parádních prašanových sjezdů si šlo užít taky na Muldě, kam se snad všichni báli zavítat, a tak jsme zde nakreslili jedny z prvních lajn. Celkem fajn se dalo lyžovat také na Zahrádkách a Smrku, naopak na Javoru se již skvělo místo sjezdovky spíše oraniště. Potom, co jsem ho jednou absolvoval, raději jsem rovnou pod sjezdovkou nasedl na skibus a přesunul se na poslední asi hodinu a půl do Velké Úpy.

Ve Velké Úpě na lyžaře čeká poměrně jezdivá červená sjezdovka, proplétající se idylicky mezi zdejšími chalupami, avšak povětšinou v dostatečné šířce a reálné délce skoro 1,5 km. Carvingové svezení o podobném sklonu a šířce nabídne i zdejší vlek Modřín s vlastní asi 500 metrů dlouhou sjezdovkou. Naopak k vleku Sagasserovy boudy je nutno od horní stanice LD ještě vystoupat kus lesem, což jsem ve zdejší vánici odmítl.

Sněhové podmínky:

Slunečné dny minulého týdne jsem si užil spíše na běžkách, a tak nezbylo než vzít za vděk chumelenicí a lehkým mrazem, alespoň si ale šlo místy celkem užívat prašanu.

Ráno v Černém dole byl stav "úpravy" logicky asi nejlepší, ale zároveň též jednoznačně nejpomalejší, takže v podstatě polovinu svahu bylo nutné sjíždět ve vajíčku, aby se člověk vyhnul bruslení. Na svazích leželo odhadem 10 až 15 cm čerstvého prašanu, který přes noc připadl. Překvapením bylo, že již v 10:30 byly tratě na Černé hoře z většiny rozhrabané, plné muld, naštěstí jen z lehkého prašanu. Solidního sjezdu si šlo užít asi jen na sjezdovce č. 4a, nejhorší stav panoval asi na Hofmankách. Problémovým místem se klasicky stal úzký můstek přes hlavní silnicí, představující jedinou variantu dojezdu ke kabinkové LD.

V Peci to bylo obecně lepší, ale třeba Javor byl kvůli muldám prakticky nesjízdný.

Překvapivě ucházející svezení nabídla i odpoledne Velká Úpa, kde se do svahu po celou dobu opíral poměrně silný vítr, který neustále přibývající sníh vytrvale vyfoukával. Na hodně místech sjezdovky se tak vyskytoval i relativně tvrdý povrch. Vlivem silného větru ale bohužel během sjezdu opět nešlo vyvinout nijak závratnou rychlost.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

V provozu je v podstatě vše, ve všech areálech stojí dohromady jen pár vleků, které nikomu asi nechybí.

Komfort, to je jiná. Z řad lanovek ho poskytuje asi jen kabinka na Černé hoře a LD Hofmanky (vyhřívání zde ale nefungovalo), s přimhouřením oka pak i LD na Zahrádkách a v Černém dole, které jsou alespoň odpojitelné. Zbylé čtyři sedačky jsou spíše "vymrzací", ta na "Bramberk" je asi nejrychlejší. Naopak jízda nahoru-dolů ve Velké Úpě lze jen stěží stlačit pod 16 minut.

Potěší třeba pojízdný pás mezi dolní stanicí Zahrádek a Hnědého vrchu, ten zde před lety tuším nebyl, naopak při starém zůstaly třeba archivní schody k dolní stanici kabinky. Poctivě nakopávací jsou staré LD v Černém dole a Velké Úpě.

Zázemí je relativně v pořádku, ale i většina toalet je stará, vybudovaná již v 90. letech.

Zalidněnost:

Na to, že druhá část Prahy má prázdniny až příští týden a počasí nebylo rozhodně ideální, zalidněnost nízká nebyla. Tradičně ve všech areálech lyžovalo množství školních kurzů, do toho návštěvníci z Holandska, Německa či Polska. Nikde se fronty nečekaly a jezdilo se zpravidla přímo na lanovku, ale nějaký hrozen se občas utvořil a na sjezdovkách také vždy nebyl neomezený prostor. Nebýt všední den a takovéto počasí, asi bychom se i načekali.

Na druhou stranu v Černém Dole a Velké Úpě se dle kamer za poslední roky nečekalo snad nikdy ani o víkendu, a tak především první jmenovaný zůstává zárukou klidného lyžování i v exponovaných časech. Háček je jen jeden, a to samozřejmě ten hlavní - i přes možnost zakoupit skipas pouze do tohoto areálu, je jeho cena přemrštěná, v případě Velké Úpy až komická.

Občerstvení a aprés-ski:

Výhodou SkiResortu je asi největší rozmanitost střediskového občerstvení v ČR od těch dražších, patřících areálu (avšak ne tak drahých, jako třeba ve Špindlu), po ty levnější, ale hlavně pravé domácí. Takřka každá chata u svahu lyžaře pohostí. Aprés-ski si lze užít v Bull Baru v Peci, jinde bych o něm ale spíše pochyboval. Já z logiky věci občerstvení tentokrát nikde nezkoušel a raději polykal kilometry sjezdů.

Doprava do střediska a parkování:

Doprava do Černého Dolu z Prahy je bezproblémová - přes Jičín a Vrchlabí po hlavních silnicích za nějakou hodinu a půl. Místní komunikace byly ale již pod sněhem a hodně kluzké.

O dopravě skibusy by se dalo napsat hodně, v prvé řadě je ale třeba asi vyseknout poklonu jejich řidičům. Na zasněžených a usmýkaných silničkách se s vyřazenými pražskými Karosami pohybují asi dvojnásobně rychleji než většina aut, nutno říct, že jsem se v zatáčkách často bál, že skončíme za svodidly.

Co se týká komfortu, nelze pochválit asi nic. Nastupování i přeprava v autobusech, které k převozu lyžařů nejsou nijak uzpůsobeny, je nepohodlná. Míst k sezení je málo, možnost k odložení lyží žádná, a navíc chybí to hlavní - nízkopodlažní nástup. Městské busy v Peci a Černém Dole jsou řešeny pomocí asi 20 let starých MB Sprinterů, které si ve zdejších podmínkách již také musely zažít své, ale přeprava lyží je možná alespoň na nosiči vzadu. Ráno jsme skibusem jeli sami, řidič si nezapomněl na znamení naší nedochvilnosti již zavřít dveře, popojet a poznamenat, že není žádný taxík - byly 2 minuty před oficiálním odjezdem. Odpoledne cestou z Velké Úpy do Černého Dolu byl skibus dle očekávání úplně plný, ale stát i na schodech se muselo jen chvíli. Místo v 16:19 dorazil autobus o nějakých 20 minut později, naštěstí v Janských Lázních jen přehodil číslo a pokračoval dále do Černého Dolu, jinak už by byl jiný navazující dávno v garážích.

Jediné bezplatné parkoviště v celém resortu(!) se nachází právě v Černém Dole, zároveň jde o nejsnáze dostupný areál z Prahy. Asfaltový parking je rozlehlý a vzdálený jen asi 30 metrů od dolní stanice LD.