Sjezdovky:
Všechny sjezdovky jsou otevřené a stále plné sněhu. Projel jsem si
samozřejmě všechno od Protěže až po Hofmanky, ale nejvíce času jsem
trávil na krásně dlouhé černé sjezdovce pod kabinkou.
Okolo druhé hodiny jsem se rolbou přemístil do Pece, kde byla o trochu
lepší kvalita sněhu. Tam mi už po zastávce na oběd vyšel čas jen tak tak
na jednu jízdu na každé sjezdovce. Nejvíce jsem se těšil na černou,
která je sice krátká, ale má už pořádný sklon. Tak jsem postupně dojel
až na Javor, kde jsem vzal kotvu do ruky 3 minuty před koncem. Nahoře jsem
ještě pořídil pár fotek směrem ke Sněžce a vychutnal si poslední jízdu
krásným slalomovým svahem, který má téměř konstantní sklon. V 16:10
jsem nasedl na skibus zpět do Jánek.
Sněhové podmínky:
Na hřebenech je ještě souvislá vrstva něhu. Na dojezdových cestách do
údolí je to už horší. Na všech sjezdovkách je ještě dostatečná vrstva
technického sněhu. Žádná vydřená místa.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
V celém skiresortu je spousta přepravních zařízení od vleků přes
sedačky a kabinkovou lanovku až po jedinečný přejezd rolbou z Černé hory
do Pece.
Zalidněnost:
Parkování pod kabinkou naprosto bez problémů i v 11 hodin. Lyžování
bez čekání a sjezdovky poloprázdné.
Občerstvení a aprés-ski:
V celém resortu je spousta možností k občerstvení. Zvláště v Peci,
kde jsou chaty všude po svazích. Já se zastavil v mé oblíbené Boudě
Helena, kde je oběd opravdovým kulinářským zážitkem. Bylo mi tam tak
dobře, že jsem se málem zapomněl vrátit na svah.
Doprava do střediska a parkování:
Silnice suché, parkoviště také, byl to takový příjezd na hory, jaký
bývá většinou až o velikonocích.