Sjezdovky:
Začínali jsme na Černé hoře. Už v 10:00 jsme to ale z důvodu mlhy a
totálně přelidněných sjezdovek, které v nižších partiích nebyly nic
moc(Protěž, Hofmanky), zabalili a vydali jsme se rolbou do Pece. V Peci byla
situace o dost lepší a na cestu nám celý zbytek dopoledne svítilo slunce.
Svahy zde nebyly zdaleka tak přelidněné a byl na nich krásně drživý
navlhlý sníh. Jezdili jsme nejvíce Zahrádky a Smrk, ale nevynechali jsme ani
Klondike, na kterém byly ještě v poledne zbytky manžestru. Když jsme už
mířili na skibus zpět do Jánských Lázní, tak jsme měli ještě 20 minut
čas, a tak jsem si dal ještě jednou Javor 1, který právě otevřeli po
závodech. Nahoře byl sníh rovný a bez jediné nerovnosti, v prudké části
byla ale vyjetá ledová koryta. Hnědý vrch jsme tentokrát vynechali.
Sněhové podmínky:
Sněžení v posledním týdnu bylo opravdu hodně znát. V Peci se stále
ještě nacházel navlhlý prašánek. Na Černé hoře už to bylo s kvalitou
horší. Vršek byl ucházející, ale na Hofmankách a Protěži byl od rána
těžký sníh. Pravděpodobně rolbovali až pozdě večer a svahy nestihly
dost promrznout. Propojení Černá hora - Pec bylo v pohodě sjízdné s
dostatkem sněhu.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Na Černé hoře lanovky skvělé. Byli jsme na toaletách v restauraci Na
lanovce a tam jsem trochu nepochopil systém. Až ke dveřím od toalet byly
koberce nebo gumové rohože. Po vstupu na toaletu mě ale zaskočil zákeřně
kluzký povrch. 
V Peci je to s přepravními zařízeními o něco horší. Slouží tu jedna
neodpojitelná čtyřsedačka a letos nově vybudovaná odpojitelná
čtyřsedačka Zahrádky. Obě lanovky jsou bez bublin a vyhřívání. Dále
zde najdeme 4 postarší kotvy, které jsou ale dost rychlé a nepůsobí
větší problémy. Výukové svahy na Zahrádkách obsluhují 4 pomy (jedna
teleskopická a tři lanové).
Zalidněnost:
Na Černé hoře obrovská. Kabinkou jsme sice jeli jen jednou, ale fronta na
15 minut tam byla určitě. Na Protěži fronta do 5 minut, na Hofmankách do 10
minut a na Andělu se čekalo max. 5 minut na kotvu. Na sjezdovkách to byl
masakr o to větší. Problémem bylo, že se na jedné sjezdovce potkávali
úplní začátečníci s těmi největšími střelci. Krizové bylo spojení
na sjezdovce Pod kabinou, kde se v jednom místě sbíhají 3 svahy do jednoho a
vzápětí se zase na 3 svahy dělí.
V Peci bylo na sjezdovkách o dost bezpečněji a nejdelší fronta byla u
lanovky Zahrádky, a to do 5 minut. Vleky bez čekání.
Občerstvení a aprés-ski:
Na Černé hoře předražené. V Peci naopak za lidové ceny na útulných
terasách. Doporučuji bufet na vrchu Smrku. Ceny: čaj za 15 Kč, gulášovka
za 35Kč (lepší jsem už dlouho nejedl), čokoláda za 35 Kč.
Doprava do střediska a parkování:
Na Černé hoře parkoviště obrovské za poplatek 60 Kč. V Peci je toto o
dost horší. Kdo nepřijede včas, tak musí jet skibusem z dalekého
parkoviště. Do Janských Lázní nám cesta zabrala přesně hodinu. Při
návratu z Pece nás překvapila pohotovost řidičů skibusu. Když po
příjezdu řidič viděl spoustu lidí, okamžitě přivolal další autobus, a
tak se mohl každý pohodlně usadit. S lyžemi nám pomohli rolbaři, kteří i
ochotně ukázali směr do Pece a řekli, odkud jede skibus zpět.