Sjezdovky:
Za jeden den (a dvě hodiny v dešti o den dříve) se celé středisko nedá
projet. Ale myslím, že 70 až 80 % plochy jsme objezdili. V dolních partiích
jsou spíše modré, nahoře červené sjezdovky. Všechno podivně propojené
přejezdovými cestami.
Nejvíce se nám líbilo na Plattenkaru a na Schaidbergu. Když jsme se
vypravili výš na Seekarspitz a Hundskogel, trochu se zatáhlo a kvůli difuzi
nebylo nic vidět, takže tady se nám moc nelíbilo. Den předtím jsme v
dešti, sněhu a difuzi jezdili spodní partie na Gründwaldkopfu, Zentralu a
Sonnenalmu. Dojem opět pokažený počasím. Ale věřím, že za hezkého
počasí to musí být paráda.
Sněhové podmínky:
Sníh padal pořád, nejdřív prašan, potom mokrá břečka a nakonec do
toho zapršelo. Tomu odpovídala kvalita tratí. Při veškeré snaze se to
rolbařům nedařilo udržet upravené, sníh byl měkký, těžký.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Středisko je obsluhováno především sedačkami, někde kombinovanými s
kabinkami. Většina odpojitelná s bublinami, někde i vyhřívanými. Ale
překvapí i stará neodpojitelná dvojsedačka na Sonnenalmu. Lanovka na
Gamsleitenspitz - horní část - nebyla v provozu vůbec.
Zalidněnost:
Na to psí počasí a na termín bylo lidí dost. Hlavně na přejezdech a
některých svazích se objevovaly všelijaké houfy Maďarů, Slovinců a
Chorvatů. U lanovek ale bez čekání.
Občerstvení a aprés-ski:
Jídlo jsme měli v hotelu, takže jen heisse Schoko a pivo. Ceny běžné
rakouské 6 až 7 €.
Doprava do střediska a parkování:
Parkoviště zadarmo, ale využili jsme 2x skibus z Twengu. Jak jsem psal
výše - neustále sněžilo a pršelo, takže udržet cesty se dařilo jen s
obtížemi. Cestou z aquaparku jsem už měl dokonce v ruce řetězy, ale kolem
projel v tu chvíli pluh, tak řetězy šly do kufru a naše auto se vydrápalo
po prohrnuté silnici.