Sjezdovky:
Sjezdovky jsou všech stupňů obtížnosti. Modré, mírné sjezdovky v
blízkosti středisek jsou více frekventované, zaplněné převážně
začátečníky a pohybují se tady lyžařské školičky. Dále od středisek
je pestrý výběr prudších tratí červených, ale i černých. Sjezdovky z
vyšších partií se obvykle postupně zanořují do lesních průseků, avšak
s dostatečnou šířkou. Oblast nabízí i několik oficiálních freeridových
zón, například u Les Gets od lanovky Chamossiere podél černé sjezdovky
Creux, u Avoriaz zase v údolí podél lanovky Fornet. Jinak se jezdí mimo
sjezdovky prakticky téměř všude (to není doporučení).
Za zmínku stojí vyhlášená sjezdovka Chavanette, jinak taky Le Mur Suisse
(Švýcarská zeď). Zásadně se neupravuje, v boulích mám téměř pořád
jedno koleno skoro pod bradou, sklon je okolo 70 %. Mnozí volí místo
adrenalinu jízdu sedačkou i dolů, zde je to výjimečně možné.
Po loňské zkušenosti jsme na rozcvičení první den zamířili na svahy
Mont Chéry nad Les Gets. Je to trošku zapomínaná část střediska, stranou
od frekventovaných svahů se nachází hezké červené a prudší modré
sjezdovky, kvalitně zasněžené, dobře upravené a vzhledem k malé frekvenci
lyžařů vydrží po celý den téměř bez boulí a umožňují tak kvalitní
carving. Nacházejí se zde i dvě souběžné černé tratě, které se
upravují jen občas, takže si lze užít i jízdu v boulích.
Sněhové podmínky:
Vzhledem k tomu, že jsme oblast navštívili nedlouho po začátku sezóny,
a taky kvůli rozpačitému začátku zimy, kdy bohužel někdy okolo Vánoc
opět do vývoje sněhové pokrývky zasáhly deště, nebyly sněhové
podmínky všude zcela ideální. Například nebyly dostatečně zasněžené
spodní části všech sjezdovek střediska Morzine. V případě, že jsme se
chtěli dostat pouze s lyžemi z Les Gets do Avoriaz, museli jsme i při sestupu
do Morzine využít kabinkovou lanovku. Pouze za toto dávám v reportu jednu
hvězdu dolů.
Naproti tomu od nadmořské výšky cca 1 300 m byly sjezdovky téměř bez
chyby, buď na tvrdém podkladu upravená vrstva čerstvého prašanu, výše
pak již převážně dobře upravený přírodní podklad. Pokud tedy byly
sjezdovky otevřeny, tak byly v téměř dokonalém stavu, většinou pak po
celý den. Rolbaři tentokrát odváděli dobrou práci.
Zcela samostatnou kapitolou byl zážitek z Mont Chéry, kdy se mi povedlo
před výletem do Avoriaz zaběhnout v 9 hodin na kabinku a vyjet k sedačkám
nad lesem (od 1 500 m n. m.). Zde byly ideální sněhové podmínky. Během
jedné hodiny se mi podařilo nakreslit podle všech čtyř sedaček po naprosto
čerstvém manšestru vlastní koleje dříve, než se po 10. hod. velmi zvolna
začal kopec alespoň trochu více zalidňovat. Jediným negativem byla zase
nutnost sjet dolů do Les Gets lanovkou, protože červená sjezdovka do údolí
byla zavřená pro nedostatek sněhu.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Lanovky, převážně sedačkové, 2- až 6místné, ve Švýcarsku jsme se
svezli i osmičkou. Někde jsou to poslední modely, jinde už mají natočeno
určitě i hodně desetiletí. Narazit lze i na letité vleky Poma. Mont Chéry
je retro, opěradla sedaček typu zahradní lavička, podsedáky slabě
polstrované, někde dokonce ani to ne. Na sedačku s bublinou jsme nenarazili.
Až na první den, kdy to trochu víc foukalo, to naštěstí nevadilo.
Během týdne jsme využili různé možnosti nabídky skipasů, rozhodovala
předpověď počasí a záměry, kam se vydáme. První den, kdy jsme měli
pomalejší start, jsme jezdili na Mont Chéry, zde je celodenní skipas bez
rozdílu pro všechny za pouhých 24 EUR. Další dny jsme volili omezenou
oblast Les Gets a Morzine, v případě dvou- až pětidenního skipasu jeden
den vyjde dospělého na 44 EUR, výhodnější je pak až 6denní skipas.
Zajímavá je také samotná sobota za 37 EUR. Poslední dny jsme měli v plánu
„turistiku“ po celé oblasti Portes du Soleil - dospělý skipas na dva dny
byl za 122 EUR (všechny ceny jsou v případě koupě on-line na internetu v
roce 2024).
Zalidněnost:
Druhý lednový týden se zřejmě sezóna teprve rozjíždí, vetší
frekvence se soustřeďovala jen okolo středisek, navíc se tam pohybuje hodně
začátečníků. Za celý týden jsme však prakticky téměř vůbec
nenarazili na větší frontu, a to ani ráno u nástupů na lanovky v údolí,
obvykle to bylo z jízdy rovnou k turniketu. Na švýcarské straně oblasti
byla znatelně ještě menší frekvence. Skoro zapomenuté je Mont Chéry.
Občerstvení a aprés-ski:
Lze využít různá občerstvovací zařízení, s obsluhou dražší,
levnější je self-service. Například chutná omeleta s horou salátu za cca
15 EUR, samotné hranolky 6 až 7 EUR, s kuřecím řízkem celkem cca 15 EUR.
Palačinka 5 až 6 EUR, to je ale fakt jen dezert.
Doprava do střediska a parkování:
Ze středních Čech přes Rozvadov, Sinsheim, Basel, Bern, Montreaux, Évian
se zastávkami max za 10 hodin. Zejména v sezóně může být problematický
při průjezdu Švýcarskem úsek A1 od napojení z Basileje směrem k Bernu (i
obráceně), kde je možné narazit na kolony. Tentokrát však byl průjezd
hladký.
Během pobytu v oblasti jsme využili jednou auto, a sice pro přiblížení
z Les Gets do Avoriaz vzhledem k potížím přejezdu na lyžích okolo Morzine
předchozí den. Po naprosto suché silnici bylo možné po sjetí z Les Gets
znovu vystoupat serpentinami o zhruba 600 m na některé volné a bezplatné
parkoviště bezprostředně vedle propojovací sjezdovky Serraussaix, necelé 2
km pod vlastním centrem Avoriaz.