Sjezdovky:
Z vrcholu střediska lze vyrazit na dvě strany - buď do městečka
Götzens, nebo Mutters. První varianta nabízí parádní červenou sjezdovku,
která proplouvá lesem a chvíli se točí na jednu, chvíli na druhou stranu.
Jízdu navíc zpestřují terénní nerovnosti a přejezdy cest. V přípravě a
těsně před zahájením provozu byly také na dvou místech různé skoky a
překážky. Škoda jen, že nebyla sjízdná až dolů do Götzens, ale i tak
její větší část nabídla opravdu parádní svezení. Druhá varianta
sjezdu, do Mutters, nabízí sportovní modrou sjezdovku, která i přes její
označení nenabízí příliš odpočinku a s délkou okolo 3 km je také velmi
dobrým svezením. Bohužel ve spodní části ji křižují dvě cesty k
přilehlým nemovitostem. Za současných dobrých sněhových podmínek je lze
s opatrností a zpomalením přejet, ale při horších sněhových podmínkách
to bude na zouvání lyží nebo úplné uzavření spodního úseku. V areálu
jsou si tohoto nešvaru evidentně vědomi, tak lze do kabinové lanovky
nastoupit i před uvedeným úsekem. Červená FIS, jako druhá varianta sjezdu
do Mutters, nebyla v provozu. Ve vrchní části najdeme ještě pod
čtyřsedačkovou sedačkou černý a náročný slalomák a podél vleku
modro-červenou sjezdovku.
Sněhové podmínky:
V Innsbrucku je sněhu minimum, v Mutters o hodně víc, přesto se na pár
místech (hlavně při sjezdu do Mutters) objevilo pár kamínků a dojezd nebyl
úplně vysněžený. Občas dělaly problém i nasněžené muldy sněhu,
které budou později rozhrnuty. Pod nimi se objevilo pár nepříjemných
ploten. Sjezdovka do Götzens, ale pouze do jejích otevřených cca 3/4, byla
bez problémů.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Areál obsluhují dvě dlouhé, už starší kabinové lanovky. Rychlostně
jedou 5 m/s, což je dobrý standard. O poznání horší je to s jedinou
čtyřsedačkovou lanovkou, kterou je třeba využít k dosažení vrcholu
směrem od Mutters. Ta je pomalá a nepříliš komfortní. Pokud by se ji do
budoucna podařilo modernizovat, areál by byl zase o něco víc
atraktivnější. Kolem konečné kabinky z Mutters lze využít ještě pomový
vlek a několik pojízdných pásů pro začínající lyžaře.
Zalidněnost:
Do Götzens nikdo, ale opravdu nikdo! Směrem do Mutters pár lidí bylo,
včetně učících se prcků a velkého množství skialpinistů. Pouze
třikrát se nám z jedenácti jízd stalo, že by s námi někdo jel na nebo v
lanovce.
Občerstvení a aprés-ski:
Stavili jsme se pouze na kafe ve vrcholovém Iglu baru. Zvenku vypadá
zajímavě, vevnitř je to velká bída - od interiéru, přes obsluhu až po
průměrné kafe. Rozhodně nedoporučuji.
Doprava do střediska a parkování:
Silnice i parkoviště vlhké. Parkoviště zdarma, i když automaty a
závory pro platbu tam jsou instalované. Jak a kdy fungují, netuším.