Muttereralm aktuální report z 16.03.2024

Sjezdovky:

Otevřeno zde na první pohled nebylo mnoho, na druhou stranu ale areál ani za plného provozu nedisponuje desítkami sjezdovek. Zdejších pár svahů je ale na oplátku pořádně výživných. Z vrcholu se spouští slušně strmá černá č. 4, po chvíli se ale mění v průměrnou červenou č. 3, stále však v nadstandardní šířce. Navazuje v tento den již oficiálně uzavřená (ovšem stále sjízdná) červeno-modrá č. 1, ideální na dlouhé carvingové oblouky. Mírnější variantou sjezdu z vrcholu je objezdová č. 3a, poměrně rychle ústící v nejlepší zdejší poctivou červenou č. 5, hravě měnící svůj sklon v úctyhodné délce přes 3 km, a to vše jen do mezistanice kabinky. Sjezdy č.1a a 5a již otevřené nejsou, dole je už pouze tráva. Nicméně v případě jejich otevření musí jít o velmi slušný sjezd, odhadem o délce alespoň 5 km.

Sněhové podmínky:

Sněhové podmínky byly naprosto skvělé, i přes krátký intenzivní deštík, který přišel po obědě, vydržel až do konce na většině svahů krásně přimrzlý jarní firn, na kterém šlo carvovat do aleluja. Navíc se postupně rychle se pohybující oblačnost změnila až v úplné slunečno a k jarní idylce tak nechybělo mnoho. Sníh postupně těžknul jen na dojezdu sjezdovky č. 5, ale na nejširších prašanových lyžích nešlo o žádný problém. Absolutně nulovou zalidněnost doplnila oficiálně uzavřená sjezdovka č. 1, která byla však normálně upravena a kromě nás zde oblouky do přimrzlého manšestru vykrojili za celý den jen další dva lyžaři. Posledních cca 500 metrů se její šířka zúžila asi na šířku dvou roleb a dojezd do mezistanice lanovky byl možný již jen po velmi úzkém pásu spíše hnědé, než bílé barvy - to bylo pravděpodobně i důvodem oficiálního uzavření. Za tuto malou komplikaci však sjezdy rozhodně stály. Po téměř celé délce sjezdovky č. 5 se nacházel snowpark obsahující skoky různých výšek a délek, stejně jako různé překážky, a tak si šlo i skvěle zablbnout.

Komfort – lanovky, vleky a zázemí:

Obě přístupové kabinky jsou pohodlné, díky délce zdejších svahů člověk nelituje ani nutnosti sundávat lyže. Ochrana se navíc hodila za krátkého deště. Vrcholová čtyřsedačka je bohužel neodpojitelná a pomalá, alespoň ale s měkkými křesly. Výjezdu s ní se člověk bohužel po výjezdu kabinou Muttereralmbahn nevyhne, ledaže se chce svézt na stejně nepohodlné kotvě Almbodenlift. V areálu jsou dále ještě tři pojízdné koberce. Mínusem při uzavření údolních sjezdovek jsou chybějící mezistanice u obou kabin při cestě dolů, je tedy nutné poněkud hloupě do 16:00 nasednout do lanovky v mezistanici, nechat se nejprve vyvézt znovu nahoru a poté si užít ještě jízdu dolů. Toalety jsme nalezli v dolní stanici kabinkové LD.

Zalidněnost:

Pár borců ve snowparku, kteří si u jeho startu udělali i ohýnek, dále vysloveně jen pár lyžařů a skialpinistů. Nic víc.

Občerstvení a aprés-ski:

Občerstvení možné v baru na vrcholku, restauraci u horní stanice kabinky Muttereralmbahn či v bistru u dolní stanice Nockspitzbahn. Nezkoušeli jsme ani jedno, ale vše bylo otevřeno.

Doprava do střediska a parkování:

Doprava do střediska z Pitztalského údolí v pořádku, lze jet po hlavní silnici bez nutnosti platby za dálnici. Parkování v Götzens je možné hned u lanovky, na parkovišti pro několik desítek aut nás stálo asi 15. Parkoviště je oficiálně zpoplatněno 10 EUR, při koupi permanentky vám částku vrátí. Ochotný pokladní mi pomohl získat lístek zdarma za pomoci přiložení sezonky Gopass k parkovacímu automatu, mínusem byla absence informací o této možnosti na automatu.

Večerní cesta do Prahy bezproblémová - přes Seefeld, kolem moc pěkného Walchensee a přes Mnichov a Cham za necelých 6 hodin, bez nutnosti kupovat rakouskou dálniční známku.