Sjezdovky:
- Hlavní deviza jsou tři kopce, ze kterých vedou sjezdovky. Prostě ten
areál neobjedete za hodinu a ač je tam necelých 20 km sjezdovek, působí to
větším dojmem, což je +.
- Spousta místa pro freeride. Nejezdím ho a nedovedu tedy objektivně
posoudit, ale dalo by se říct, že každá pista se dá vzít "bokem" (terén
skalnatý, klečový až stromový). Pokud je čerstvý prašan, musí se tam
dát vyřádit.
- Zastoupení všech kategorií sjezdovek, od modrých, až po černé. Je
fakt, že převýšení areálu je jaké je, a s tím nic udělat nejde
(lyžařsky je Stuhleck lepší). Nicméně se tady dají najít dobrá místa
(pro široký carvingový oblouk): horní část pětky, prostřední část
jedničky, úseky sjezdovky 1a a 6, čtyřka a dvojka. Max. rychlosti, co jsem
dosáhl v každém sjezdu, byly v rozmení 70-80 km/h, a to už je frkot
(maximálka 88 km/h).
- Areál není ideální pro snowbordisty vzhledem k tomu, že je tam spousta
míst, kde i když to rozpálíte na fest, prostě nedojedete (na lyžích tak
tak) a musíte vyhodit jednu nohu z vázání a "odkulhat". Lahůdka je
protisvah na sjezdovce 10.
Sněhové podmínky:
S ohledem na katastrofální průběh zimy 2013/14 (hlavně v ČR, a ten
sever Rakouska není moc daleko) byly dobré. Všechny sjezdovky byly plně
zasněžené, v horních partiích bylo znát, že je to přírodní sníh. Mimo
sjezdovky solidní vrstva sněhu, která působila kompaktně (odhadem tak do 40
cm).
Vzhledem k teplotě vzduchu sjezdovky držely tak do 12 hod. Po obědě hodně
změkly a na exponovaných místech se vyjezdily muldy (mezi 14-15 h).
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Fakt je, že lanovky jsou starší, proto nečekejte luxus. Nejmodernější
z nich je na Vorgipfel - nejrychlejší z ostatních, pohyblivý pás, bublina.
Nejhorší ta podél dvojky a na Lackerplan - pomalé, na vstupu úzké,
podsekává, když si nedáte pozor. Paradoxně dvojsedačka na Hochkar byla
celkem pohodě - pomohlo i krytí hřebenem proti větru.
Zalidněnost:
Liduprázdno nebylo, na volnější úseky sjezdovek si musel člověk občas
počkat. Čekací lhůty na sedačkách v pohodě.
Občerstvení a aprés-ski:
Oběd v restauraci na Vorgipfel (kolem 12 h): Plno lidí, dlouhá fronta, ale
to se dá čekat. Nealko pivo, Nudelsuppe, houska, 0,5 l limonády, boloňské
špagety = 18 EUR. Na kase Slovák = bezproblémová domluva. Obecně areál
působí, jako by byl člověk v Česku (čeština byla slyšet všude).
Doprava do střediska a parkování:
Cesta dlouhá, je potřeba počítat se 3,5 hodinami v autě. Poslední
hodina cesty (směrem tam) je po okresce s průměrnou rychostí 60-70 km/h.
Když tam jedete, určitě chytnete tak 3 autobusy na cestě, které se blbě
předjíždí.
Dojezd na Hochkar po horské cestě (žádný bakšiš za průjezd - v zimě). V
těchto podmínkách v pohodě - nesmíte se bát předjet bus po úzké cestě.
Pokud by bylo ale nesněženo, bez řetězů bych tam nevjel, a i tak to může
být celkem adrenalin.