Sjezdovky:
Bohužel kvůli sněhové nouzi byla v provozu zatím jen část střediska.
Nejvíce času jsme projezdili na pohodových svazích kolem lanovky Chiesso v
Zinalu a kolem Tsarvy nad Grimentzem. Zážitek bylo byť jen sledovat trénink
švýcarské juniorské reprezentace v super-G na černé Le Col nebo místní
lyžařský klub na černé Face ve slalomu či obřáku.
Sněhové podmínky:
Zatím pořád přírodní nouze, vše zachraňuje zasněžování. Na
svazích s přírodním pokryvem, pokud byly v provozu, byly opět přítomny
drobné kamínky, ale šlo se vyhnout. Jen ta zima. Odpoledne bylo na vrcholové
stanici Tsarvy -17 stupňů, a to bylo znát.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Zinal - moderní kabinka na Espace Weisshorn s mezistanici Sorebois, vrchni
část tratí pojme odpojitelná čtyřka Chiesso. Na vrchol střediska míří
pomalá fixní čtyřsedačková dráha, vše doplňuji dvě pomy a
začátečnické centrum. S Grimentzem je Zinal propojen kapacitní kyvadlovou
kabinou s neskutečnými výhledy.
Grimentz - starší kabinka na Bendollu, krytá šestka Col de Pouce je velmi
moderní a pohodlná. Čtyřka odpojitelná je vlastně jen transportní do
dalších částí střediska. Doplněno odpojitelnou šestkou Tsarva a
přilehlými 2 pomami a jednou kotvou. Samozřejmostí je další velká
začátečnická zóna u mezistanice Bendolla.
Zalidněnost:
Lidi místy bylo více, ale pořád žádné čekání, lanovky vozily
vzduch. Super!
Občerstvení a aprés-ski:
Velkokapacitní jídelny Sorebois a Bendolla s velkými terasami mají také
krytou místnost pro konzumaci vlastních zásob. Jak v Zinalu, tak v Grimentzu
se nachází obrovské množství restaurací a barů. Středisko je nepoměrně
živější než poklidný Chandolin.
Doprava do střediska a parkování:
Z Chandolinu jsme jeli Postbusem zdarma s přestupem ve Vissoi buď do
Zinalu, nebo Grimentzu. Přesně podle jízdního řádu, prostě Švýcarsko se
nezapře. Parkoviště velká, placená, cesty suché.