Sjezdovky:
Zdejší sjezdovky jsou kratší, ale je zde i několik delších, třeba
červené pisty v Obereggenu - Oberholz nebo Absam, jejich délka je 2 750
metrů.
Dále z Passo Feudo klesá červená široká dálnice Cinque Nazioni a k ní
prudší černá Torre di Pisa, ta je o kratší, za to o dost prudší.
Většina sjezdovek je na slunci, ale jsou zde i sjezdovky, na které moc
nezasvítí, a to jsou především ty z Monte Agnela a o kousek vedle
ležícího vrcholu Tresca. Z těchto dvou vrcholů je krásný výhled na
Latemar.
Sněhové podmínky:
Po ránu je všude krásně naježený manžestr. Sjezdovky jsou ve velmi
dobré kondici skoro po celý den. Jen místy se tvoří menší muldičky z
technického sněhu, ten přírodní na jižních stráních úplně chybí.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Zdejší lanovkový park je velmi moderní a kapacita velká, takže se nikde
nečeká. Letos přibyla úplně nová kabinka z Pampeaga. Co mě překvapilo,
tak to je velmi krátká 8sedačka Reiterjoch o délce jen 604 metrů.
Zajímavý je i telemix Laner o délce 505 metrů, kdy je řazení 1 kabinka a 4
šestisedačky. Většina sedaček je expresních, ale pár výjimek je i zde a
dokonce jsem se nachytal a na jednu omylem sjel. 
Zalidněnost:
Lidí opět velmi málo a vládne zde čeština a polština. Fronta byla snad
jen chvilku při poruše lanovky na Passo Feudo, kdy se musela narychlo vyřadit
z provozu vadná sedačka. Trvalo to asi 5 minut a jelo se dál. Někde jsou
dokonce doplňujicí pruhy, a tak jezdí lanovky plně vytížené, dnes to ale
nebylo potřeba doplňovat.
Občerstvení a aprés-ski:
Na tom slunci by se to sedělo, ale opět nebyl čas. Většina restaurací
má i terasy a ty jsou celkem v tomto krásném počasí obsazené.
Doprava do střediska a parkování:
Do areálu jsem nastupoval v Predazzu. Od ubytování v Zianu je to sem
kousek, parkuje se u olympijských můstků, které jsou již připravené na
závody, ale kolem panuje ještě čilý stavební ruch. Dokonce je kvůli tomu
zabrané i nejbližší parkování i lanovky. Parkování je zadarmo.