Sjezdovky:
V provozu je hlavní svah v plné délce a šíři, jen dole se dojíždí k
turniketům pouze jednou stranou, těžko říct, zda to ještě někdy půjde i
tou druhou.
Sněhové podmínky:
Minimálně v horní půlce je opravdu solidní vrstva sněhu, takže až to
někdy v dubnu přikryjí plachtami, nebude problém začít opět s
lyžováním na celém kopci hned v půlce listopadu. Jednou z vad byla ale
kvalita sněhu, což je zdejším nevyzpytatelným koloritem. Teplota visela
kousek nad nulou, dal se čekat lehce poměklý technický sníh, ale s
tvrdším základem, zkrátka s trochu širšími lyžemi relativně ideální
podmínky. Manšestr ale byl ten tam již snad za 15 minut, což bylo dáno
jednak větším zalidněním, ale jednak také hrudkami různých velikostí,
které se začaly tvořit hned po první jízdě, a tak byla záhy jízda dolů
tak trochu loterií, kdy místy člověk jel po poměrně tvrdém až ledovém
podkladu a místy lyže začaly plavat a skákat v hrudkách. Jak zde bývá
zvykem, až postupně se podmínky začínaly zlepšovat, takže cca od 20 hodin
byly hrudky už buď rozbité, nebo vyhrnuté mimo hlavní koryta sjezdu a šlo
to klopit na pěkně přimrzlém podkladu.
Dalším mínusem byl ještě poměrně studený vítr, který navzdory
teplotě nad nulou posouval tu pocitovou minimálně na několik stupňů pod
ní.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Zde je vše při starém, kotva i lanovka víceméně stejně pomalé, ale
standardní stav, takže jsme obojí střídali. Jen podklad byl dnes opravdu
celkem rychlý, takže brzdit hned u kotvy znamenalo s nadsázkou se sotva
rozjet a hned brzdit. Dnes to slušně frčelo až dolů k lanovce.
Zalidněnost:
Asi největší překvapení jinak tradičně ideálního času - všední
den večer, kdy zde lze běžně lyžovat takřka bez lidí a naplno. Co naplat,
v době jarních prázdnin nebylo ani úterý ideální volbou a již dle
obsazení parkoviště bylo poznat, že sami tu nebudeme. Jezdilo se bez front,
ale většina sedaček byla obsazených, takže na svahu stále někdo byl.
Občas si nešlo jízdu užít takřka vůbec a muselo se i brzdit, občas to
bylo relativně prázdné a šlo jet naplno. Na kotvě jezdilo pár lidí.
Občerstvení a aprés-ski:
V provozu tradičně hlavní restaurace, asi i ta v hotelu. Dále dokonce
chatka v polovině sjezdovky. Bufet u kotvy mimo provoz, těžko říct, zda byl
v této sezóně již otevřen, ale třeba tomu tak bývá ve dne.
Doprava do střediska a parkování:
Doprava z Prahy dnes až překvapivě bezproblémová, za 55 minut pod
svahem, zpět již tradičně ještě o 5 minut rychleji. Silnice suché a bez
zdržení. Parkování před 18. hodinou již jen na velkém parkovišti, které
bylo v 18:00 již solidně zaplněno. Pod kotvou asi jen desítka aut.