Sjezdovky:
Nejedná se o velký areál, ale dá se tu najít všechno - přísný
slalomák, krásný carvingový svah, skicrossová dráha, freeride, svah pro
začátečníky i dětský koberec. Všechno koncentrované na malém prostoru,
všechno po ruce, všechno propojené, všechno v provozu (Trainingspiste č. 5
dopoledne vyhrazena pro slalomový trénink).
Pro nevyznavače freeridu trochu postrádá smysl severovýchodní část
areálu s lanovkou Sareis. Tam vás čeká nejdříve dlouhá cesta, pak strmý
hank a zpáteční traverz, který je ale zajímavý průjezdem mezi domky
krásného Malbunu. Taková lyžařská turistika - na kochání fajn, na
samotné lyžování už méně.
Sněhové podmínky:
Před pár dny napadl čerstvý sníh a bylo to opravdu zimní lyžování.
Do odpoledních hodin mrzlo a sníh držel při mínusových teplotách. Sněhu
celkově opravdu dostatek.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Lanovky sice nejsou nejnovější, ale všechny jsou rychlé a pohodlné -
minimálně při slunečném počasí. Bublinu má ale pouze šestisedačková a
nejvíc využívaná lanovka Täli. Jediné, co jsme nevyzkoušeli, jsou
kotvové vleky Schneeflucht. WC najdete u dvou lanovek, v areálu je také
lyžařská školička. Možná překvapující je, že na samotných svazích a
vlastně v celém Malbunu nenajdete velké množství občerstvení, restaurací
nebo hotelů. Ale přesně to je to, co dodává místu genius loci a i o
Velikonocích klid. Jediné, co bych v tomto ohledu středisku vytknul, je fakt,
že nešel samoobslužný automat na skipasy a po ránu byla u pokladen fronta.
V ní byli i lyžaři, co si skipasy zakoupili online, ale museli je vyzvednout
na pokladně.
Zalidněnost:
Parkoviště se postupně zaplnila (nevím, jak parkovací dům). Na lanovky
se čekalo minimálně, ale na svazích už bylo těsněji. Pár jízd už jsem
se necítil úplně komfortně, a to i přesto, že si nepamatuji středisko,
kde by bylo tolik skvělých lyžařů. Výborně jezdili malé děti i
senioři!
Občerstvení a aprés-ski:
Na svazích je méně gastro podniků, ale pro našince opravdu vysoké ceny.
My jsme si na svačinku vybrali podnik Malbuner Stuba a nelitovali jsme. Podnik
funguje jako samoobsluha, malá prodejna a v zadní části má posezení v
alpském stylu s historickými fotkami. Levněji se asi v Malbunu nenajíte, ale
kvalita a místní produkty tomu neschází. Za zmínku stojí i podnik s
názvem 1600, který je aprés ski barem přímo u hlavní silničky. U kávy
jsme seděli venku a bylo to parádní zakončení dne!
Doprava do střediska a parkování:
Z hlavního města Vaduzu je to vcelku cesta na ledovec. V mapách jsem si
nevšiml, že mezi vesničkami Triesenberg a Steg je silniční tunel, ten mě
trošku překvapil. Navíc funguje v dopravně zajímavém režimu, kdy jeho
šířka podmínečně dovoluje obousměrný provoz osobních vozidel. Jakmile
do něj vjede něco rozměrnějšího, je jeden směr zastaven semaforem a
druhý čeká. Od chvíle, kdy z něj vyjedete, čekají vás opravdu malebné
výhledy! Cesta byla celou dobu suchá. Sníh byl až na samotném parkovišti,
které je zdarma. Využít lze také autobusovou dopravu z Vaduzu (pro
ubytované zdarma) nebo stellplatz přímo u sjezdovky (za 18 CHF).