Sjezdovky:
Zdejší středisko jsou velmi široké a mírné sjezdovky, kdy
převládají modré dálnice. Červených je o dost míň a černých ještě
méně a jsou skoro všechny zavřené pro nedostatek sněhu. Zavřený je
zatím i ledovec pod vrchlom Bellecóte a tam je určitě sněhu dost a ani moc
nefouká, tak nevím, proč se v této nejvyšší části areálu zatím
nelyžuje. Dost zavřených sjezdovek je i na dojezdech do nejnižších
částí tohoto rozlehlého areálu. V těchto partiích chybí sníh
úplně.
Sněhové podmínky:
Sněhu je cca od 2 000 metrů nad mořem dost, ale je dost těžký a vlhký
již od rána, a tak se již po několika jízdách dělají v prudších
úsecích sjezdovek velké muldy, někdy i obřích rozměrů a dělají velké
problémy lyžařům. Těch pádů je zde neskutečně moc a zachranáři mají
plné ruce práce. Vrtulník pro zraněné je zde velmi často. Po sobotním
sněžení se dalo i slušně jezdit mimo sjezdovky. Těch volných terénů je
zde neskutečné množství.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
V provozu je cca 2/3 střediska. Nejvíce je zde sedaček, a to většinou
expresních šestisedaček, ale bez bublin. Některé sedačky jsou již
staršího data, hlavně v okrajových částech areálu. Úplnou novinkou je
šestisedačka Lovatiére, která nahradila neodpojitelnou 4sedačku a tím je
nyní z Plagne Centra velmi rychle dostupný vrchol Les Verdons. Dále je zde
několik kabinkových lanovek, kdy ta top je funitel Grande Rochette. Dost se
zde vyskytují i pomy, a to hlavně u slalomových svahů.
Zalidněnost:
Tolik lidí jsem zde nečekal. Dokonce jsou zde v exponovaných časech na
páteřních sedačkách fronty, a to do 5 minut. Při nastupování je zde
neskutečný chaos a tím jezdí sedačky ne plně obsazené. Úplně je to
stejné jak ve Špindlu. Na první lano, které zde začíná až v 9 hodin,
chodí velmi málo lidí. Nejvíce natřískáno je zde mezi 14. a 16. hodinou.
Lanovky fungují až do 17. hodiny.
Občerstvení a aprés-ski:
Zatím nebyl na něco většího čas, ale míst, kde se dá na slunci něco
vypít a sníst, je zde velké množství. Jen ty ceny jsou oproti Rakousku o
dost vyšší. Pivko na sjezdovce stojí 8 až 12 euro. Od 15:30 do 16:30 je zde
v některých hospůdkách happy hour, kdy jsou poloviční ceny.
Doprava do střediska a parkování:
Cesta jsem byla vemi náročná a dost dlouhá, něco málo přes 1 200 km.
Skoro celou cestu silně foukal protivítr, pršelo a dokonce i sněžilo, ale
po 14 hodinách jsme dorazili pod kopec, kde nás na 15 kilometrech čekalo
převýšení z 800 metrů do 1 930 metrů nad mořem. To může být na konci
cesty velké záludnost, když napadne sníh a taky že byla. Z pátka na sobotu
sněžilo a silnice byla pod sněhem, ale až cca od 1 600 m n. m. Tak se
utvořila velmi dlouhá kolona, kterou uměle vytvořila policie, která
kontrolovala každé auto. Kdo neměl zimní pneu, tak byl odstaven a musel
nasadit řetězy. Nás na zimních gumách pustili, ale i díky tomu, že jsme
měli čtyřkolku. Opravdu bylo kontorlováno každé auto! Parkování na
týden nás stálo 59 euro.