Sjezdovky:
Zdejší sjezdovky jsou především modré a dosti široké pláně.
Za mě top je sjezdovka Mont Blanc nebo Pieres Biances, které směřují
směrem k Les Arcs a jejich spodní polovina je v lese, což se může za
difúze nebo mlhy hodit a hlavně je na nich hodně volno. Těch dobrých
modrých je zde velmi mnoho a další lahůdková je sjezdovka Cornegidouille
směřující z Aime Plagne k bobové dráze, na které byla zimní olympiáda v
roce 1992. Je sice užší, ale bývá na ní menší počet lyžařů. Dosti
dlouhé a členité sjezdovky jsou směrem k Montalbertu.
Červené pisty jsou celkem ostré a stále dostatečně široké. Super jsou
ty z vrcholu Les Verdons směřujicí na jih, a to Kamikadze a Hara-kiri,
další skvělé pisty jsou z vrcholu Roche de Mio, především sjezdovka
Sources, která je i dost dlouhá, a pak Inversens, která je celkem střecha ve
své první polovině a je odkloněna od slunce, a to je dobře, když
nemrzne.
Škoda, že se nedá sjet kvůli nedostaku sněhu po sjezdovkách Les Bois a
Mont de la Guerre do městečka Chapagny en Vanoise.
Většina černých sjezdovek byla zavřená, ale po úterní chumelenici i
sjizdná. Přes zákazy se na ně vydávalo velké množství lidí.
Co je zde top, tak to jsou volné terény. Když napadne čerstvý prašan,
tak to jsou sněhové orgie. Jezdí se ze všech možných i nemožných míst a
když se to umí, tak je to nádherná podívaná na ty borce, co kreslí hady
do čerstvého prašanu.
Co mě naopak zklamalo, tak byla úprava sjezdovek v časti směřujicí k
Champagny an Vanoise. Tam to bylo neskutečný vlnobití a napojení manžestru
bylo jedno velké schodiště. Jinde to šlo, ale tady tedy ne!
Sněhové podmínky:
Sněhu je dost asi tak od 2 000 m n. m. Níže je to směs technického a
přírodního sněhu, ale ve vyšších polohách a hlavně na ledovci byl
skvělý prašan. Ledovec byl otevřený až od čtvrtka. Hrozilo zde velké
lavinové nebezpečí po sobotním a hlavně úterním sněžení, kdy byl
vyhlášen 4. lavinový stupeň. Areál udával ve 1 250 m 15 cm, ve 2 000
metrech 150 cm a ve 3 000 metrech 3 metry sněhu.
Tam, kde svítí od rána slunce, a to především na jižní stráně
směrem ke Champagny en Vanoise, je brzo sníh vlhký a těžký a už od rána
a tvoří se zde velké muldy. Ty se tvoří i na dalších místech, a to
hlavně na začátku týdne v prudších úsecích sjezdovek. Po úterním
sněžení se výrazně zlepšily podmínky pro lyžování, jen to chtělo
každý den pořádně namazat lyže, aby to skvěle jelo. To jsem dělali velmi
poctivě a odměna byla sladká.
Komfort – lanovky, vleky a zázemí:
Celkem je zde 75 vleků, lanovek a sedaček různých dat výroby od velmi
starých po skoro muzejní vykopávky, jako je 6kabinka Bellecote na ledovec,
která bude brzo vyměněna za novou - už je ve výstavbě. Velmi moderní je
10kabina z Montalbertu. Na vrchlol Grande Rochete míří z centra Plání
funitel pro 24 lidí. Technický unikát je dvoupatrová lanovka Vanoise express
pro 200 osob, která spojuje La Plagne a Les Arcs. Je zde i velké množství
sedačkových lanovek, především 6-sedaček, ale bez bublin - ty nemají ani
dvě 8sedačky Arpette a Colosses. Aspoň je většina z nich velmi rychlá.
Zajímavý je pojizdný pas Ange, kde jsou dva pásy vedle sebe umístěné v
tunelu.
Zalidněnost:
Takové množství lidí jsem zde nečekal. Na první lano chodilo malé
množství lyžařů, ale po 11. hodině se dokonce i čekalo několik minut na
těch nejoblíbenějších lanovkách. Velké fronty byly na lanovkách Arpette
a Colosses, a to hlavně pozdě odpoledne při návratech k ubytování. V
odlehlejších místech areálu fronty nejsou, a tak se zde dá lyžovat bez
čekání, čehož taky využívám. Na lyžovaní je nejhorší vrchol Roche de
Mio, na který míří dvě 6sedačky a kabinková lanovka a podle toho to zde
vypadá! Je to jedno velké mraveniště, a to především na sjezdovce
Lavasset na jejím začátku, pak se tato sjezdovka rozdělí na další tři a
už to jde.
Občerstvení a aprés-ski:
Moc jsem toho neochutnal, nějak nebyl čas na vysedávání po zdejších
chatách a jen tak lenošit na slunci v lehátkách, ale těch míst je zde dost
a bylo zde i velmi plno. Ceny jsou dosti vysoké - pivo na sjezdovce stálo 7
až 12 eur, cola 0,3 l 4 až 5 eur, burger kolem dvacky, pizza od 14 do 22 eur.
Někde se musí k výdejovému okénku, někde je restuarce samooblužná a
někde i s obsluhou.
Doprava do střediska a parkování:
Cestu do střediska jsem popsal v minulém reportu. Zpět to bylo alespoň co
do počasí úplně na pohodu, jen ten provoz byl v sobotu nějak moc velký, a
tak se přes Švýcarsko jelo v koloně až do Basileje, kdy jsme zde ještě
navíc strávili něco přes hodinu ve zúžení do dvou pruhů. Další
zdržení bylo kvůli nehodám v Německu, a to na dálnici A5, kde bylo
několik bouraček. No a aby toho nebylo málo, tak nás jako vždy v sobotu
překvapila kolona na A6 před Sinsheimem, kde má fotbalový stadion Hoffenheim
a zrovna hrál zápas s Hertou Berlín, a tak další hodinka čekání navíc!
Jako jackpot nakonec byla kolona na ONU v Nýřanech na další půlhodinu na
levnou naftu.
Ceny paliv jsou oproti naší republice dosti vysoké, a to až 2,3 eur/l.
Ušetřit se dá sjezdem z dálnic. Ve Francii se dá levněji natankovat za
Annecy u Carefouru, kdy vyšel litr nafty na 1,8 euro. Pozor na radary, a to
především ve Švýcarsku, kde je jich na dálnicích velké množství.
Několik radarů je taky z Annecy do Albertville.