Meran 2000

Meran 2000 - lyžování

Do města Merana jezdí turisté za památkami, termálními lázněmi, vycházkami, ale lyžovat nad město vyrážejí prakticky jen místní. Zdejší lyžařský areál, jednoduše nazvaný Merano 2000, je sice poněkud neforemný, ale příjemně domácký, přitom se zřetelnými vysokohorskými rysy a hlavně mimo víkendy a prázdniny prakticky liduprázdný.

Merano 2000 sestává ze dvou lokalit, propojených dlouhou a pomalou sedačkovou lanovkou a přejezdovou cestou. Od horní stanice přístupové kabinové lanovky klesají přívětivé lesní průseky směrem k vesničce Hafling, o poznání dále je pak rozlehlá a bezlesá horská kotlina se třemi vrcholy, třemi sedačkovými lanovkami a třemi páteřními tratěmi, od každé obtížnosti jedna, s drobnými variantami.
Z vrcholu Piffing (1 900 m), kde končí přístupová kyvadlová lanovka z údolí, klesá lesem prostorná modrá, červená i černá sjezdovka, všechny brzy zkrotnou na plochý lehký dojezd – buď k bližší 6sedačce, nebo vzdálenější kabince (Falzeben, 1 609 m). Přímo na vrcholu je dětský výukový park a školka. Pomalá 3sedačka odtud traverzuje do vzdálenější bezlesé kotliny mezi vrcholy Kuhleiten, Kesselberg a Mittager s modrou, červenou a černou sjezdovkou a jejich variantami (převýšení 350 až 400 m). Po slunečném jižním svahu Kuhleitenu (2 185 m) rolují dvě dálničně přehledné a příjemné červené sjezdovky podél 4sedačky s bublinou. Z Kesselbergu (2 296 m) sjíždí modrá sjezdovka se dvěma variantami nejprve svižněji, později mírně po dně horské kotliny. Z Mittageru (2 289 m) padá k jihozápadu široká a přímá černá sjezdovka, která se v polovině zmírní a stočí na severovýchod. Lehké i záludnější freeridové terény se nacházejí ve žlabech Kesselbergu a na pláních Mittageru.

Moderní je velká přístupová kabina z Merana, 8místná kabinka z Haflingu, souběžná krytá 6sedačka Wallpach a 4sedačka s bublinou St. Oswald, obě další lanovky v hlavní lyžařské kotlině jsou pomalé 2- a 3sedačky. Pomalá je i „přejezdová“ 3sedačka mezi vrcholem Piffing a hlavní kotlinou. Návrat z kotliny k přístupové kabině vede po dlouhé a místy rovinaté cestě.

Na „malé“ středisko překvapí obrovská plocha, na které se lanovky a sjezdovky rozkládají. Nečekaně panoramatická je i celá hlavní lyžařská planina, odkud se dá shlížet a vyhlížet do údolí Vinschgau, na nejvyšší jihotyrolskou horu Ortler, masiv Brenty i Dolomity.

O oblibě Merana 2000 pro „víkendové“ povyražení obyvatel Merana, ať už na lyže, skialpy, sněžnice nebo sáňky, vypovídá i množství horských chat, které jsou rozeseté po svazích a jež výrazně převyšují počet sjezdovek. V areálu se upravuje i množství pěších zimních stezek.

Město Merano se starými kamennými domy a středomořským rázem ulic s palmami, přitom s obzorem z třítisícových hřebenů Alp láká k návštěvě památkami i termálními lázněmi. Terme Merano jsou středně velké relaxační lázně s vnitřními i venkovními bazény a různými typy saun, které zaujmou nevšední, jednoduchou architekturou kamene a skla od význačného Mattea Thuna s množstvím průhledů a prosklení. Chladnou architektonickou kompozici rozveselují barevné prvky jako balóny a kruhy nad bazény.
Merano či některá z přilehlých vesniček jsou zároveň strategicky výhodným místem ubytování při poznávání lyžařského okolí – mnoho hotelů má ovšem v zimě zavřeno, „hlavní“ je totiž letní sezóna.