Civetta

Civetta - lyžování

Na jižním okraji Dolomit pod ohromným masivem Civetty se jakoby nesměle zdvihají řídce zalesněné ani ne dvoutisícové pahorky vždy tu a tam s klubkem tratí, propojených do „výletní“ pavučiny. Na západní straně roztahaného lyžařského areálu leží na břehu jezera turistické městečko Alleghe, na východní pak klidné vesnice Selva di Cadore či Zoldo. Sjezdovky obtékají pahorky ze všech světových stran, a to ve velmi přívětivém modro-červeném rytmu. Hlavní tahy jsou obsloužené zpravidla expresními sedačkovými lanovkami nebo kabinkami, na vedlejších si ještě tiše vrčí letité, ale nepříliš opotřebované vleky, které už jinak v Itálii potkáte jen výjimečně. Tím, že jsou sjezdovky poschovávané v občasném porostu, rozprostřené do velké plochy a nikde nevytváří zašmodrchance s přílišnou koncentrací lyžařů, působí areál téměř komorním dojmem. Hlavními postavami pohádkové Civetty jsou ale Dolomity – z jedné strany se tyčí Monte Pelmo, trůn Bohů, z druhé pak ještě majestátněji Civetta s ohromnou a temnou severozápadní stěnou, zbrázděnou jako obří varhany. Na severozápadě se pak špičatí vrchol Marmolady, i když její ledovec se dá při pohledu od Civetty jen stěží rozeznat.

Nejrušněji je z lyžařského pohledu v okolí pahorku Col dei Baldi (1 922 m), kam stoupají z Alleghe dvě navazující kabinkové lanovky. Z oblého vrcholku se zpět do Alleghe spouští po severním svahu lesem celý vějíř tratí od ostrého slalomáku až po lehoučkou modrou, obkružující velkým obloukem nejstrmější partie svahu. Z Col dei Baldi můžete po lehké modré trati sjet na úpatí vrcholku Monte Fertazza (2 100 m), na nějž vás vyveze 4sedačka a z něhož roluje zdejší nejhezčí červené carvingové letiště směrem k Pesculu. Anebo se odtud vydáte výpravněji až do údolí po dlouhé, stinné červené sjezdovce s pozvolnými proměnami sklonu. Do třetice vedou z Col dei Baldi přejezdové cesty s panoramatickým výhledem do Palafavery s rozmanitou a členitou červenou sjezdovkou a dále do letoviska Zolda, které je druhým epicentrem areálu. Zdejším středobodem je vrcholek Crep di Pecol (1 756 m), kam jezdí kapacitní 12místná kabinka a zpět se vlní velmi prostorné a přitom docela svižné sjezdovky – „lehčí“ černá a pohodová červená. Na odvrácenou stranu pak z vrcholku klesá nenáročná červená, která vás dovede ke kryté 4sedačce Col della Grava s pěkným lehce červeným letištěm a přes vrcholek téhož jména pak již téměř liduprázdnými tratěmi všech náročností můžete dojet až na slepý okraj areálu jižně od Zolda.

Na sjezdovkách potkáte jak krásné, nové a útulné dřevěné horské chaty (Monte Fertazza, Valgranda), tak obyčejné bufety s okénkem i strohé samoobslužné restaurace (Piani di Pezze, Crep di Pecol). Jejich typická nabídka zahrnuje panini (obložené housky), pastu (těstoviny) a polentu (kukuřičná kaše). Na vrcholku Fertazza na jaře vyrůstá i sněhový bar s úctyhodnou řadou domácích destilátů.

Menší známost Civetty může mít na svědomí i fakt, že oblast nepřekypuje ubytovací kapacitou – najdete tu apartmány, hotely, ale ne třeba tak oblíbené domácí penziony s lidovou cenou.

Oblast je nejsnáze dostupná od jihu, takže je hlavně víkendovou a prázdninovou destinací Italů. Příjezd od severu vede přes horská sedla Campolongo (od Brunecku) nebo Falzarego (od Cortiny). Zpevněná parkoviště se nacházejí v blízkosti nástupních stanic lanovek a jsou zdarma.